Středočeský kraj
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
| Vlajka | |
|---|---|
 Vlajka Středočeského kraje |
|
| Znak | |
 Znak Středočeského kraje |
|
| Základní údaje | |
| Hlavní město: | Praha |
| Rozloha: | 11 014 km² |
| Počet obyvatel: | 1 154 193
(09/2005) |
| Hustota osídlení: | 105 obyvatel/km² |
| Nejvyšší bod: | Tok (865 m) |
| Historická země: | Čechy |
| ISO 3166-2:CZ: | CZ-ST |
| CZ-NUTS: | CZ020 |
| SPZ: | S |
| Mapa | |
 Mapa českých krajů se zvýrazněným Středočeským krajem |
|
Středočeský kraj je územně správní jednotkou České republiky, která vznikla 1. července 1960 na základě zákona č. 36/1960 Sb., „o územním členění státu“ ze dne 11. dubna 1960. Od 1. ledna 2000 má tento celek na základě ústavního zákona č. 347/1997 Sb. také samosprávu a tak je společně Prahou jediným krajem, který po této správní reformě existuje i jako vyšší územě samosprávný celek, jehož území bylo touto reformou zcela nedotčeno. Do značné míry se kryje s územím někdejšího Pražského kraje existujícího v letech 1949 - 1960.
Na rozdíl od ostatních krajů nemá své sídlo umístěno na vlastním území, ale je jím hlavní město Praha, které má status samostatného kraje.
Středočeský kraj leží uprostřed Čech. Velikostí, počtem obcí i obyvatel patří mezi největší kraje České republiky. Jeho rozloha (11 014 km2) tvoří téměř 14 % území Česka a je cca 1,9 krát větší než je průměrná rozloha kraje v zemi.
Kraj zcela obklopuje hlavní město Prahu a dále sousedí na severu s územím samosprávného Libereckého kraje, na severovýchodě s Královéhradeckého kraje, na východě s Pardubického krajem, na jihovýchodě s kraje Vysočina, na jihu s Jihočeského kraje, na jihozápadě s Plzeňského kraje a na severozápadě s Ústeckého kraje. Zároveň sousedí s územními kraji Jihočeským, Západočeským, Severočeským a Východočeským.
Územně náleží k Českému masivu, který je jednou z nejstarších částí evropské pevniny. Krajinný reliéf přechází z rovinatého severu v blízkosti toku Labe ve vrchovinnou jižní a jihozápadní část kraje. Nejvyšším bodem území je Brdský vrchol Tok v okrese Příbram, nejnižším je hladina Labe v okrese Mělník.
Obsah |
[editovat] Členění kraje
[editovat] Okresy
Kraj je vymezen územím 12 okresů: Benešov, Beroun, Kladno, Kolín, Kutná Hora, Mělník, Mladá Boleslav, Nymburk, Praha-východ, Praha-západ, Příbram, Rakovník.
Sídlem dvou z okresů je rovněž hlavní město Praha.
Rozlohou je největší okres Příbram (15 % rozlohy kraje), nejmenším okresem je Praha-východ (5 % rozlohy kraje). V roce 2005 bylo na území kraje 1146 obcí. Největší počet obcí je soustředěn v okrese Mladá Boleslav (123 obcí) a nejmenší počet obcí má okres Mělník (70 obcí).
Okresy jsou jednotkou územního členění státu a územními obvody okresních soudů a některých dalších státních institucí.
[editovat] Správní obvody obcí s rozšířenou působností
Okresní úřady v Česku 31. prosince 2002 ukončily svoji činnost. Samosprávné kraje se pro účely přenesené působnosti státní správy od 1. ledna 2003 člení na správní obvody obcí s rozšířenou působností a ty se dále člení na správní obvody obcí s pověřeným obecním úřadem.
[editovat] Seznam měst a obcí s rozšířenou působností
- Benešov
- Beroun
- Brandýs nad Labem-Stará Boleslav
- Čáslav
- Černošice
- Český Brod
- Dobříš
- Hořovice
- Kladno
- Kolín
- Kralupy nad Vltavou
- Kutná Hora
- Lysá nad Labem
- Mělník
- Mladá Boleslav
- Mnichovo Hradiště
- Neratovice
- Nymburk
- Poděbrady
- Příbram
- Rakovník
- Říčany
- Sedlčany
- Slaný
- Vlašim
- Votice
[editovat] Obyvatelstvo
K 30. září 2005 měl Středočeský kraj 1 154 193 obyvatele. Nejlidnatějším okresem Středočeského kraje je okres Kladno s 150 620 obyvateli. V okresech Mladá Boleslav, Praha-východ a Příbram žije přes 100 000 obyvatel. Naopak populačně nejmenším je okres Rakovník s 54 377 obyvateli. Hustota zalidnění je nejvyšší v okresech Kladno, Praha-východ, Praha-západ a Mělník, kde dosáhla hodnoty přes 130 obyvatel na km². Všechny tyto okresy mají intenzivní sociálně-ekonomické vazby na Prahu a do jisté míry tvoří metropolitní zázemí hlavního města. Naopak nejnižší hustota zalidnění je v okresech Rakovník, Benešov a Příbram, kde hustota zalidnění nepřesahuje 70 obyvatel na km².
[editovat] Ekonomika
Poloha Středočeského kraje významně ovlivňuje jeho ekonomickou charakteristiku. Úzká vazba s hlavním městem, hustá dopravní síť, činí polohu kraje mimořádně výhodnou. Naopak zřejmá nevyváženost vztahu Prahy – metropole celorepublikového významu – a středních Čech – periferie Prahy – je pro kraj nevýhodou. Tato skutečnost, stejně jako absence krajského města jako správního centra regionu, do určité míry limituje rozvoj kraje. Kraj je pro Prahu významným zdrojem pracovních sil, doplňuje pražský průmysl, zásobuje Prahu potravinami, poskytuje Praze svůj rekreační potenciál.
[editovat] Doprava
Středočeský kraj má kromě Prahy nejhustší, ale také nejpřetíženější dopravní síť v republice. Přes území kraje vedou do hlavního města historicky radiálně uspořádané hlavní železniční i silniční tranzitní sítě. Své zastoupení v kraji má i vodní doprava. Jedinou vodní cestu v Česku pro vnitrostátní i mezinárodní přepravu představuje v současné době Labsko-vltavská vodní cesta, přibližně 3/4 její délky procházejí územím kraje.
[editovat] Zemědělství
Pro Středočeský kraj je charakteristická rozvinutá zemědělská i průmyslová výroba. Zemědělská výroba těží z vynikajících přírodních podmínek v severovýchodní části kraje, kraj vyniká hlavně rostlinnou výrobou – pěstováním pšenice, ječmene, cukrové řepy, brambor, v příměstských částech ovoce, zeleniny a okrasných rostlin. Rozvíjí se pěstování energetických plodin, zejména řepky olejky.
[editovat] Průmysl
Stěžejními průmyslovými odvětvími jsou strojírenství, chemie a potravinářství. Škoda Mladá Boleslav se stala podnikem celostátního významu. Několika významnějšími podniky je zastoupeno i sklářství, keramika a polygrafie. Ústup zaznamenaly dříve tradiční obory těžba uhlí, ocelářství a kožedělný průmysl.
Ve srovnání s odvětvovou strukturou zaměstnanosti v Česku je v kraji nadprůměrně zastoupena průmyslová výroba a zemědělství, naopak podíl stavebnictví a služeb na celkové zaměstnanosti je nižší, oblast služeb však vykazuje v posledních letech progresivní růst.
[editovat] Příroda, historické památky
Na území Středočeského kraje se nachází množství významných historicky cenných památek a několik chráněných krajinných oblastí. Největší koncentrací památek se vyznačuje město Kutná Hora, které bylo zapsáno do Seznamu světového přírodního a kulturního dědictví UNESCO. Nejcennější přírodní oblast kraje představuje CHKO Křivoklátsko, která figuruje na seznamu biosférických rezervací, mezi další významné oblasti patří CHKO Kokořínsko, Český kras, Český ráj a Blaník. Další přírodně zajímavou oblastí jsou Brdy.
[editovat] Vodní toky
[editovat] Turistická místa
- Svatý Jan pod Skalou
- Přerov nad Labem
- Karlštejn
- Křivoklát
- Koněpruské jeskyně
- Konopiště
- Kouřim
- Kutná Hora
- Okoř
- Říčany
- Poděbrady
- Sázava (město)
[editovat] Podívejte se také na
[editovat] Externí odkazy
 |
|
 |
|---|---|---|
| Samosprávné kraje (sídlo) | ||
| hlavní město Praha | Středočeský kraj (Praha) | Jihočeský kraj (České Budějovice) | Plzeňský kraj (Plzeň) | Karlovarský kraj (Karlovy Vary) | Ústecký kraj (Ústí nad Labem) | Liberecký kraj (Liberec) | Královéhradecký kraj (Hradec Králové) | Pardubický kraj (Pardubice) | kraj Vysočina (Jihlava) | Jihomoravský kraj (Brno) | Olomoucký kraj (Olomouc) | Moravskoslezský kraj (Ostrava) | Zlínský kraj (Zlín) | ||
| Územní kraje (sídlo) | ||
| Středočeský kraj (Praha) | Jihočeský kraj (České Budějovice) | Západočeský kraj (Plzeň) | Severočeský kraj (Ústí nad Labem) | Východočeský kraj (Hradec Králové) | Jihomoravský kraj (Brno) | Severomoravský kraj (Ostrava) | samostatná územní jednotka: hlavní město Praha | ||
ZEMĚ: Čechy  | Morava  | Slezsko  |
||
| Československo – administrativní dělení (1918–1992) | |
||||||||||||
|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
|
|||||||||||||
| Středočeský kraj |  |
|---|---|
|
Okresy: Benešov | Beroun | Kladno | Kolín | Kutná Hora | Mělník | Mladá Boleslav | Nymburk | Praha-východ | Praha-západ | Příbram | Rakovník |
