Varjagové
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
 |
|---|
| Tento článek náleží k sérii článků o Skandinávii. |
| Geografie |
| Období Vikingů |
| Unie |
|
| Historie |
|
| Sport |
Varjagové byli švédští Vikingové, kteří podnikali obchodně kořistnické výpravy do východní Evropy. Jejich zdejší slovanské označení Varjagové (v byzantských pramenech Varangoi) mělo původ ve vlastním skandinávském pojmenování Vaeringar nebo Vaeringjar, které označovalo člena družiny, jenž by vázán přísahou (vár).
První Varjagové se objevili ve východní Evropě již v 7.století. Přistáli na pobřeží Finského zálivu a poté začali pronikat do vnitrozemí. Jejich první cesta vedla po Něvě, Ladožském jezeře a proti proudu řeky Volchova do Ilmeňského jezera. V této oblasti si Varjagové vybudovali první opevněné základny. Jedna z nejstarších a nepochybně nejvýznamnější byl Aldeigjuborg (nyní Stará Ladoga), situovaná nedaleko ústí Volchova do Ladožského jezera. Odsud pronikli po vodních plochách a tocích od dále na Volhu po Kaspickém moři do vzdálených arabských zemí. Na této trase obchodovali s volžskými Bulhary, Chazary a Araby. Kromě této „arabské“ obchodní cesty se později, v polovině 9. století, ustálila druhá známější cesta vedoucí „od Varjagů k Řekům“, to znamená ze Švédska přes Baltské moře a po řekách Něvě a Volchovu nebo Západní Dvině a Lovati na Dněpr a dále do Černého moře a byzantské říše.
Od těchto elitních oddílů ozbrojených dálkových kupců je třeba odlišit severské obyvatelstvo, které přicházelo do východní Evropy s úmyslem kolonizovat zdejší nepříliš hustě osídlené kraje a jemuž zřejmě náleželo finské pojmenování Ruotsi (dnes má toto slovo význam „Švédsko“). Na rozdíl od Varjagů byli skandinávští obyvatelé, kteří se usadili jižně od Finského zálivu, brzy asimilováni slovanským a zčásti i finským etnikem. Etnonymum Rus se však zachovalo a později se stalo pojmenováním pro území, na kterém vládla dynastie varjažského původu Rurikovci, i jeho slovanského obyvatelstva.
Varjagové si budovali podél dlouhých obchodních cest opevněné základny - mezi nejstarší a nejznámější patří Aldeigiuborg - Stará Ladoga - nebo využívali zdejších již existujících opevněných měst. Později se v některých starých slovanských centrech (Novgorod, Běloozero, Polock, Kyjev) zmocnili vlády a začali vybírat od místních obyvatel tribut v naturáliích, které byly následně využívány v dálkovém obchodu jako zboží. To bylo typické také pro první vládce Kyjevské Rusi.
Později se Varjagové proslavili jako bojovníci ve službách významných panovníků. Varjažskou gardu měli například byzantští císaři. Její základ vytvořilo šest tisíc Varjagů z družiny velikého knížete kyjevského Vladimíra I., které poslal na pomoc svému pozdějšímu švagrovi Basileiovi II. (asi 988). Tito bojovníci již zůstali v císařových službách a vytvořili základ pro osobní panovníkovu gardu.
