Višnu

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie

Višnu uctívaný svými oddanými (pravděpodobně při svatbě)

Višnu (Devanágarí विष्णु) je v konceptu Trimúrti jedním ze tří hlavních hinduistických bohů (další dva jsou Brahma a Šiva), ovšem má mnoho přívrženců (tzv. višnuisté), kteří ho považují za nejvyššího a jediného skutečného Boha (konkrétní atributy, které mu přičítají, se liší podle duchovních škol apod.). Jako většina hinduistických bohů má i Višnu mnoho dalších jmen (existuje spis Višnu Sahasranáma, 1000 jmen Višnua) - další nejčastější je asi Narájana. Také se k němu samozřejmě vztahují jména jeho inkarnací.

[editovat] Vzhled

Zobrazovány bývá s do modra zbravenou pletí (či tamavou pletí) a se čtyřma rukama, v nichž drží:

ulitu (pančdžanja), z níž tryská pět živlů,
disk (sudaršana), který seká hlavy všech démonů,
lotos (padma) představující čistotu a pravdu,
palcát (kaumodaki) představující základní sílu z níž jsou všechny ostatní síly odvozeny.

Tyto předměty mají ještě mnohé další významy.

[editovat] Kult

V dobách védského náboženství to byl málo významný sluneční bůh, zatímco v hinduismu se stal jedním z nejvyšších bohů. Příznivci Višnua se většinou označují jako višnuisté a považují Višnua za jediného boha, který stvořil svět, vše řídí a má nejvyšší moc. Není však možné určit přesný počet Višnuových příznivců, protože fakt, že uctívají tohoto boha, nemusí nutně znamenat, že neuznávají i další (je možno soudit, že příznivci Višnua počtem přesahují příznivce Šivy). Geografické rozšíření také není možné přesně určit, ale je možno říci, že višnuismus pochází ze severu Indie, ovšem v součastnosti jsou višnuistické chrámy po celé zemi.

[editovat] Avatáry

Višnu se také už devětkrát inkranoval (zrodil) na zemi - jedná se o tzv. 10 avatárů (poslední, desátý, má teprve přijít). Dá se říci, že v každé z těchto inkranací Višnu nějakým způsobem zachránil svět.

Višnu jako Narasimha zabíjí démona Hiranjakašipu

Nejdříve se Višnu zrodil jako ryba. Podle hinduistické mytologie je svět periodicky ničen a opět znovu tvořen. Na začátku tohoto světa zůstali Védy potopené hluboko v provotním oceánu a bylo nutné je vyzvednout, aby vůbec Brahma mohla tvořit svět. Višnu se tedy zrodil jako ryba a vynesl je.
Poté se zrodil jako želva a vzal na svůj krunýř nově vzniklou zemi, aby ji zajistil stabilitu.
Třetí avatár byl kanec a v této podobě Višnu vytáhl zemi poté, kdy se potopila do prvotního oceánu.
Pak se zrodil coby Narasimha (půl-člověk, půl-lev). Démon Hiranjakašipu uctíval boha Brahmu a ten mu za to dal požehnání, že ho ani zvíře, ani člověk nemůže zabít, že nemůže zemřít ani ve dne, ani v noci, ani na zemi, ani v nebi, ani ohněm, ani vodnou, ani žádnou zbraní. Ovšem Hiranjakašipa se začal chovat jako tyranský vládce a bylo třeba ho zabít. Proto Višnu přijal podobu Narasimhy a při západu slunce chytl démona, položil si ho na klín a roztrhal ho.
Další višnuova inkrance byl trpaslík. Potomek Hiranjakašipy, Bali, uctíval boha Indru a získal tak vládu na třemi světy (země, nebe, podsvětí), což samozřejmě doslova „vyřadilo ze hry“ ostatní bohy. Višnu se tedy zrodil jako trpaslík a řekl Balimu, že by od něho chtěl tolik, co překročí třemi kroky. Bali byl potěšen, že vidí svatého muže a klidně souhlasil. Prvním krokem višnu překročil nebe a druhým zemi. Protože byla ale Bali velmi milý a jeho otec Prahalad velmi ctnostný, tak třetí krok poněkud zkrátil a nechal mu vládu na Patalem, podzemím. Tento příběh existuje v různých obměnách.
Šestá inkrance bývá nazývána Ráma se sekerou (Parašuráma). V této inkrance Višnu působil coby bráhman, který poměrně brutálním způsobem zprovodil ze světa vládu zkorumpovaných kšatrijů. Je možné, že se jedná o odkaz na dřívejší spory mezi kastou bráhmanou (kněží) a kšatrijů (válečníci) o moc.
Sedmá inkarnace je jedna z nejslavnějších - je to Ráma, hrdina eposu Rámájana. Ráma byl král, kterému démon Rávana unesl jeho ženu Sítu, takže se vydal za ním a nakonec jí získal zpět a zlého démona zabil. Ráma představuje až jakýsi souhrn ctností.
Nejslavnější vůbec je ale asi osmá inkranace, kdy se Višnu zrodil jako Krišna. Krišna se zrodil, aby porazil zlého krále, který sužoval zemi. Prováděl kdejakou neplechu (je známo, že jako malý kradl různé lahůdky) a často si z lidí dělal legraci. Měl 16 008 žen a s každou měl deset synů. Jeho nejmilejší partnerkou byla Rádha.
Devátá inkarnace představuje synkretické tendence hinduismu, který se snažil začlenit do svého schématu i jasně „heretické“ náboženství - devátou inkarnací je Buddha. Podle ortodoxního hidnuismu se Višnu zrodil jako Buddha, aby zmátl malověrné a nechal je bloudit. Podle jiné interpretace tak chtěl Višnu nabídnout možnost dojít spásy i pro ty, kdo nebyli hinduisty a vytvořil pro ně jinou cestu (případně mělo být jeho úkole rozšířit učení o nenásilí (ahinsa)).
Poslední inkranací je Kalki. Ten by se měl objevit na konci kali jugy, tedy na konci tohoto současného světa, kdy už bude velké množství lidí zcela pohlceno v temnotě. Višnu se zrodí a opět zachrání lidstvo skrze Dharmu a nastane další zlatý věk. Tato inkarnace bývá zobrazována jen vzácně.

Seznam Višnuových inkarnací se objevuji i v jiných podobách. Někdy je např. vyjmut Buddha a místo něj (chronologikcy před Kršnu) je zařazen Balaráma, někdy je seznam prodloužen o další inkranace apod. (většinou na 12 nebo 22 inkrancí; Bhagavata purána (Šrímad Bhágavatam) uvádí dokonce 25 Višnuových inkarnací).

[editovat] Vztahy s ostatními bohy

Jeho manželkou je Lakšmí, bohyně štěstí, které Višnua, dle hinduistické mytologie, doprovází jako družka i v mnoha jeho inkarnacích (Rámova žena Síta či Krišnova partnerka Rádha).