Višnu
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
ViÅ¡nu (Devanágarà विषà¥à¤£à¥) je v konceptu Trimúrti jednÃm ze třà hlavnÃch hinduistických bohů (dalÅ¡Ã dva jsou Brahma a Å iva), ovÅ¡em má mnoho pÅ™Ãvrženců (tzv. viÅ¡nuisté), kteřà ho považujà za nejvyÅ¡Å¡Ãho a jediného skuteÄného Boha (konkrétnà atributy, které mu pÅ™iÄÃtajÃ, se liÅ¡Ã podle duchovnÃch Å¡kol apod.). Jako vÄ›tÅ¡ina hinduistických bohů má i ViÅ¡nu mnoho dalÅ¡Ãch jmen (existuje spis ViÅ¡nu Sahasranáma, 1000 jmen ViÅ¡nua) - dalÅ¡Ã nejÄastÄ›jÅ¡Ã je asi Narájana. Také se k nÄ›mu samozÅ™ejmÄ› vztahujà jména jeho inkarnacÃ.
Obsah[skrýt] |
[editovat] Vzhled
Zobrazovány bývá s do modra zbravenou pletà (Äi tamavou pletÃ) a se ÄtyÅ™ma rukama, v nichž držÃ:
- ulitu (panÄdžanja), z nÞ tryská pÄ›t živlů,
- disk (sudaršana), který seká hlavy všech démonů,
- lotos (padma) pÅ™edstavujÃcà Äistotu a pravdu,
- palcát (kaumodaki) pÅ™edstavujÃcà základnà sÃlu z nÞ jsou vÅ¡echny ostatnà sÃly odvozeny.
Tyto předměty majà ještě mnohé dalšà významy.
[editovat] Kult
V dobách védského náboženstvà to byl málo významný sluneÄnà bůh, zatÃmco v hinduismu se stal jednÃm z nejvyÅ¡Å¡Ãch bohů. PÅ™Ãznivci ViÅ¡nua se vÄ›tÅ¡inou oznaÄujà jako viÅ¡nuisté a považujà ViÅ¡nua za jediného boha, který stvoÅ™il svÄ›t, vÅ¡e Å™Ãdà a má nejvyÅ¡Å¡Ã moc. Nenà vÅ¡ak možné urÄit pÅ™esný poÄet ViÅ¡nuových pÅ™Ãznivců, protože fakt, že uctÃvajà tohoto boha, nemusà nutnÄ› znamenat, že neuznávajà i dalÅ¡Ã (je možno soudit, že pÅ™Ãznivci ViÅ¡nua poÄtem pÅ™esahujà pÅ™Ãznivce Å ivy). Geografické rozÅ¡ÃÅ™enà také nenà možné pÅ™esnÄ› urÄit, ale je možno Å™Ãci, že viÅ¡nuismus pocházà ze severu Indie, ovÅ¡em v souÄastnosti jsou viÅ¡nuistické chrámy po celé zemi.
[editovat] Avatáry
ViÅ¡nu se také už devÄ›tkrát inkranoval (zrodil) na zemi - jedná se o tzv. 10 avatárů (poslednÃ, desátý, má teprve pÅ™ijÃt). Dá se Å™Ãci, že v každé z tÄ›chto inkranacà ViÅ¡nu nÄ›jakým způsobem zachránil svÄ›t.
- NejdÅ™Ãve se ViÅ¡nu zrodil jako ryba. Podle hinduistické mytologie je svÄ›t periodicky niÄen a opÄ›t znovu tvoÅ™en. Na zaÄátku tohoto svÄ›ta zůstali Védy potopené hluboko v provotnÃm oceánu a bylo nutné je vyzvednout, aby vůbec Brahma mohla tvoÅ™it svÄ›t. ViÅ¡nu se tedy zrodil jako ryba a vynesl je.
- Poté se zrodil jako želva a vzal na svůj krunýř nově vzniklou zemi, aby ji zajistil stabilitu.
- TÅ™età avatár byl kanec a v této podobÄ› ViÅ¡nu vytáhl zemi poté, kdy se potopila do prvotnÃho oceánu.
- Pak se zrodil coby Narasimha (půl-ÄlovÄ›k, půl-lev). Démon HiranjakaÅ¡ipu uctÃval boha Brahmu a ten mu za to dal požehnánÃ, že ho ani zvÃÅ™e, ani ÄlovÄ›k nemůže zabÃt, že nemůže zemÅ™Ãt ani ve dne, ani v noci, ani na zemi, ani v nebi, ani ohnÄ›m, ani vodnou, ani žádnou zbranÃ. OvÅ¡em HiranjakaÅ¡ipa se zaÄal chovat jako tyranský vládce a bylo tÅ™eba ho zabÃt. Proto ViÅ¡nu pÅ™ijal podobu Narasimhy a pÅ™i západu slunce chytl démona, položil si ho na klÃn a roztrhal ho.
- DalÅ¡Ã viÅ¡nuova inkrance byl trpaslÃk. Potomek HiranjakaÅ¡ipy, Bali, uctÃval boha Indru a zÃskal tak vládu na tÅ™emi svÄ›ty (zemÄ›, nebe, podsvÄ›tÃ), což samozÅ™ejmÄ› doslova „vyÅ™adilo ze hry“ ostatnà bohy. ViÅ¡nu se tedy zrodil jako trpaslÃk a Å™ekl Balimu, že by od nÄ›ho chtÄ›l tolik, co pÅ™ekroÄà tÅ™emi kroky. Bali byl potěšen, že vidà svatého muže a klidnÄ› souhlasil. PrvnÃm krokem viÅ¡nu pÅ™ekroÄil nebe a druhým zemi. Protože byla ale Bali velmi milý a jeho otec Prahalad velmi ctnostný, tak tÅ™età krok ponÄ›kud zkrátil a nechal mu vládu na Patalem, podzemÃm. Tento pÅ™ÃbÄ›h existuje v různých obmÄ›nách.
- Å está inkrance bývá nazývána Ráma se sekerou (ParaÅ¡uráma). V této inkrance ViÅ¡nu působil coby bráhman, který pomÄ›rnÄ› brutálnÃm způsobem zprovodil ze svÄ›ta vládu zkorumpovaných kÅ¡atrijů. Je možné, že se jedná o odkaz na dÅ™ÃvejÅ¡Ã spory mezi kastou bráhmanou (kněžÃ) a kÅ¡atrijů (váleÄnÃci) o moc.
- Sedmá inkarnace je jedna z nejslavnÄ›jÅ¡Ãch - je to Ráma, hrdina eposu Rámájana. Ráma byl král, kterému démon Rávana unesl jeho ženu SÃtu, takže se vydal za nÃm a nakonec jà zÃskal zpÄ›t a zlého démona zabil. Ráma pÅ™edstavuje až jakýsi souhrn ctnostÃ.
- NejslavnÄ›jÅ¡Ã vůbec je ale asi osmá inkranace, kdy se ViÅ¡nu zrodil jako KriÅ¡na. KriÅ¡na se zrodil, aby porazil zlého krále, který sužoval zemi. ProvádÄ›l kdejakou neplechu (je známo, že jako malý kradl různé lahůdky) a Äasto si z lidà dÄ›lal legraci. MÄ›l 16 008 žen a s každou mÄ›l deset synů. Jeho nejmilejÅ¡Ã partnerkou byla Rádha.
- Devátá inkarnace pÅ™edstavuje synkretické tendence hinduismu, který se snažil zaÄlenit do svého schématu i jasnÄ› „heretické“ náboženstvà - devátou inkarnacà je Buddha. Podle ortodoxnÃho hidnuismu se ViÅ¡nu zrodil jako Buddha, aby zmátl malovÄ›rné a nechal je bloudit. Podle jiné interpretace tak chtÄ›l ViÅ¡nu nabÃdnout možnost dojÃt spásy i pro ty, kdo nebyli hinduisty a vytvoÅ™il pro nÄ› jinou cestu (pÅ™ÃpadnÄ› mÄ›lo být jeho úkole rozÅ¡ÃÅ™it uÄenà o nenásilà (ahinsa)).
- Poslednà inkranacà je Kalki. Ten by se mÄ›l objevit na konci kali jugy, tedy na konci tohoto souÄasného svÄ›ta, kdy už bude velké množstvà lidà zcela pohlceno v temnotÄ›. ViÅ¡nu se zrodà a opÄ›t zachránà lidstvo skrze Dharmu a nastane dalÅ¡Ã zlatý vÄ›k. Tato inkarnace bývá zobrazována jen vzácnÄ›.
Seznam ViÅ¡nuových inkarnacà se objevuji i v jiných podobách. NÄ›kdy je napÅ™. vyjmut Buddha a mÃsto nÄ›j (chronologikcy pÅ™ed KrÅ¡nu) je zaÅ™azen Balaráma, nÄ›kdy je seznam prodloužen o dalÅ¡Ã inkranace apod. (vÄ›tÅ¡inou na 12 nebo 22 inkrancÃ; Bhagavata purána (Å rÃmad Bhágavatam) uvádà dokonce 25 ViÅ¡nuových inkarnacÃ).
[editovat] Vztahy s ostatnÃmi bohy
Jeho manželkou je LakÅ¡mÃ, bohynÄ› Å¡tÄ›stÃ, které ViÅ¡nua, dle hinduistické mytologie, doprovázà jako družka i v mnoha jeho inkarnacÃch (Rámova žena SÃta Äi KriÅ¡nova partnerka Rádha).
[editovat] PodÃvejte se také na
![]() |
Portál Náboženstvà |
- Hinduismus
- Brahma
- Å iva
- Krišna
- Trimúrti