Viskozita

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie

Viskozita (také vazkost) je fyzikální veličina, udávající poměr mezi tečným napětím a změnou rychlosti v závislosti na vzdálenosti mezi sousedními vrstvami při proudění skutečné kapaliny.

Viskozita je veličina charakterizující vnitřní tření a závisí především na přitažlivých silách mezi částicemi. Kapaliny s větší přitažlivou silou mají větší viskozitu, větší viskozita znamená větší brždění pohybu kapaliny nebo těles v kapalině.

Pro ideální kapalinu má viskozita nulovou hodnotu. Kapaliny s nenulovou viskozitou se označují jako viskozní (vazké).

Obsah

1 Značení
2 Výpočet
3 Viskozita plynů
4 Vlastnosti
- 4.1 Přehled hodnot viskozit pro různé kapaliny (při 20°C)
5 Podívejte se také

[editovat] Značení

Symbol veličiny: $η$
Základní jednotka SI: newton sekunda na metr čtvereční, značka jednotky: Nsm^-2, ekvivalentně též Pascal . sekunda, značka Pa.s

[editovat] Výpočet

Podrobnější informace naleznete v článku Newtonův zákon viskozitynaleznete v článcích [[{{{2}}}]] a [[{{{3}}}]]naleznete v článcích [[{{{4}}}]], [[{{{5}}}]] a [[{{{6}}}]]naleznete v článcích [[{{{7}}}]], [[{{{8}}}]], [[{{{9}}}]] a [[{{{10}}}]].

Vnitřní tření závislé na gradientu rychlosti vztahem

$\tau = \eta\frac{\mathrm{d}v}{\mathrm{d}y}$ ,

kde $\frac{\mathrm{d}v}{\mathrm{d}y}$ označuje gradient (růst) rychlosti ve směru kolmém na rychlost, $τ$ je tečné napětí a $η$ se nazývá součinitel viskozity (vnitřního tření) nebo dynamická viskozita (vazkost).

Převrácená hodnota dynamické viskozity se nazývá tekutost

$\varphi = \frac{1}{\eta}$

Podíl dynamické viskozity a hustoty kapaliny se označuje jako součinitel kinematické viskozity nebo kinematická viskozita (vazkost)

$\nu = \frac{\eta}{\rho}$

Uvedený vztah pro dynamickou viskozitu pochází od Newtona a platí pro velkou většinu kapalin (i plynů). Takové tekutiny se nazývají newtonské tekutiny. Dynamická viskozita u nich nezávisí na gradientu rychlosti. Existují však také anomální tekutiny, u nichž je viskozita na gradientu rychlosti závislá. Takové kapaliny se nazývají nenewtonské.

[editovat] Viskozita plynů

U plynů lze viskozitu považovat za nezávislou na tlaku plynu (s výjimkou velmi nízkých a velmi vysokých tlaků). Viskozita plynů stoupá s rostoucí teplotou, čímž se odlišuje od viskozity kapalin, u nichž viskozita s rostoucí teplotou klesá.

Pro popis závislosti dynamické viskozity plynů na teplotě lze použít tzv. Sutherlandův vzorec

$\eta = A\frac{\sqrt{T}}{1+\frac{C}{T}}$ ,