Vojenský újezd Libavá

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie

Vojenský újezd Libavá
základní data
status:	vojenský újezd
kraj:	Olomoucký
okres:	Olomouc
obec s rozšířenou působností:	Olomouc
pověřená obec:	Vojenský újezd Libavá
historická země:	Morava
katastrální výměra:	327,2382 km²
obyvatel:	1318 (2005)
zeměpisná šířka:	?
zeměpisná délka:	?
počet základních sídelních jednotek:	8
počet místních částí:	5
počet katastrálních území:	5
Adresa újezdního úřadu:	Úřad vojenského újezdu Město Libavá Náměstí č. 2 783 07 Město Libavá
E-mailová adresa:	uuvu.libava@iol.cz

Vojenský újezd Libavá je vojenským újezdem o rozloze 327,2382 km² v Olomouckém kraji, na severovýchodě okresu Olomouc, v oblasti Oderských vrchů.

Sídlem újezdního úřadu je Město Libavá. Vojenský újezd vznikl dne 1. října 1946 na základě rozhodnutí Gottwaldovy vlády ze dne 17. září 1946 o zřízení „vojenského výcvikového prostoru Libavá“. Jeho součástí se stala celá katastrální území 24 obcí (16 z politického okresu Moravský Beroun, přičemž Nové Oldřůvky dnes už součástí Újezdu nejsou; 1 z politického okresu Šternberk; 4 z politického okresu Hranice; 3 z politického okresu Olomouc). Ve všech zdejších obcích do té doby žili téměř výhradně Němci, kteří byli v roce 1946 nuceně vysídleni, poté následovalo také vysídlení českých přistěhovalců a „zlatokopů“, kteří sem postupně přicházeli od r. 1945. V průběhu následujících let byly opuštěné vesnice postupně zdemolovány včetně historických památek, kterými byla řada kostelů, kaplí i polních křížů, vodních a větrných mlýnů i tradičních selských usedlostí. Výjimkou se stalo pouze Město Libavá a bývalé obce Heroltovice, Luboměř pod Strážnou, Kozlov a Slavkov, kde je dodnes sporé osídlení. Památkový úřad v Brně uplatňoval památkový zájem téměř u všech libavských obcí, především u sakrálních objektů a dále u 24 větrných mlýnů různých typů, které se zde vyskytovaly. Zachoval se však pouze poutní kostel ve Staré Vodě a větrný mlýn ve Městě Libavá. Na území vojenského újezdu je zakázáno soukromé vlastnictví, což se projevuje především na chátrání dosud zachovalých budov.

[editovat] Historické obce

[editovat] z někdejšího politického okresu Moravský Beroun

Olověná (původně Barnov)
Čermná, název katastrálního území však zněl Čermná u Města Libavá
Heroltovice
Údolná (původně Keprtovice)
Luboměř pod Strážnou
Město Libavá (katastrální území Dřemovice, Předměstí Libavá a Město Libavá)
Milovany
Nová Ves nad Odrou (název katastrálního území však zněl Nová Ves u Města Libavá)
Olejovice
Rudoltovice
Smilov, název katastrálního území však zněl Smilov u Města Libavá
Stará Voda
Velká Střelná
Vojnovice
Mastník, název katastrálního území však zněl Mastník u Města Libavá (původně Zigartice)
- původně i Nové Oldřůvky, které jsou dnes součástí města Budišov nad Budišovkou

[editovat] z někdejšího politického okresu Šternberk

Bělá u Města Libavá

[editovat] z někdejšího politického okresu Hranice

Heřmánky, název katastrálního území však zněl Heřmánky u Města Libavá
Kozlov, název katastrálního území však zněl Kozlov u Města Libavá
Ranošov
Slavkov, název katastrálního území zněl Slavkov u Města Libavá

[editovat] z někdejšího politického okresu Olomouc

[editovat] Územní členění

[editovat] Katastrální území

V nedávné době došlo na území vojenského újezdu ke katastrální reformě, takže se dnes území újezdu dělí namísto 25 už jen na 5 katastrálních území, kterými jsou: