Vranovice (okres Brno-venkov)
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Vranovice | |
---|---|
základní data | |
status: | obec |
NUTS 5 (obec): | CZ0623 585033 |
kraj (NUTS 3): | Jihomoravský (CZ062) |
okres (NUTS 4): | Brno-venkov (CZ0623) |
obec s rozšířenou působností: | Pohořelice |
pověřená obec: | Pohořelice |
historická země: | Morava |
katastrální výměra: | 13,79 km² |
obyvatel: | 1996 (2. 10. 2006) |
zeměpisná šířka: | 48° 58’ 16’’ |
zeměpisná délka: | 16° 36’ 30’’ |
nadmořská výška: | 177 m |
PSČ: | 691 25 |
základní sídelní jednotky: | 1 |
místní části: | 1 |
katastrální území: | 1 |
adresa obecního úřadu: | Školní 1 69125 Vranovice |
starosta: | Oldřich Vybíral |
Oficiální web E-mailová adresa |
Obec Vranovice se nachází v okrese Brno-venkov, kraj Jihomoravský. Ke dni 2. 10. 2006 zde žilo 1996 obyvatel.
[editovat] Historie
První písemná zmínka o obci je z roku 1257.
V rámci intravillánu obce však bylo nalezeno staré slovanské pohřebiště z doby hradištní, takže je zřejmé, že osídlení zde muselo být staršího data, v blízkosti obce navíc leží i další slovanské hradiště - při železniční trati směrem k Přibicím. Dřívější název obce zněl Prennwiz nebo Brannowitz. Oficiální název Vranovice obec získala až ve 20. století. V okolí obce se nalézali další starší osady - Teplany, kde byly nalezeny unikátní vápenité pece, Želice, v blízkosti Přísnostic, dále Závistice, tyto obce zanikly ve středověku. Obec Teplany byla zničena v souvislosti s válkou krále Jiřího z Poděbrad s králem Matyášem Uherským. Obec byla přifařena do Přibic, počátek historických zmínek je spojen s klášterem v Dolních Kounicích, dalšími majiteli obce byl Žabka z Limberka a nakonec i Ditrichštejnové, z jejichž znaku obec převzala do svého znaku dva vinařské nože. Obec v 19. století spadala do soudního okresu Židlochovice a politického okresu Hustopeče, kde setrvala až do roku 1960, kdy se stala součástí okresu Břeclav, až v roce 2007 došlo ke změně na okres Brno-venkov, s ohledem na snahy pověřené obce Pohořelice. Obec s ohledem na svoji zeměpisnou polohu velmi trpěla nájezdy vojsky a průchody vojsk, ať už to byla válůka třicetiletá, nájezdy Kuruců, protože obec ležela na důležité křižovatce cest - především odbočky tzv. jantarové stezky a dále stezky, kterou se hnyl dobytek z Uher směrem do Polska. Z památek je zajímavá socha sv. Floriána na původním náměstíčku obce, které tvořilo původní střed obce, kosnice na hřbitově z 17. století, která má však půdorys středověkého karneru, proto může být i starší, v obci je několik zajímavých Božích Muk. Ze starší historie - v obci byly nalezeny poháry z doby bronzové, několi broznových mincí císaře Trajána, protože v blízkosti obce byl pěchotní tábor římských legií.
[editovat] Pamětihodnosti
- Socha svatého Floriána
- Kaple
- Boží muka