William Herschel
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Sir Frederick William Herschel (15. listopadu 1738 Hannover – 25. srpna 1822 Slough u Windsoru) byl jedním z nejúspěšnějších astronomů všech dob a nejlepším konstruktérem zrcadlových dalekohledů své doby. Bratr Caroline Lucretie Herschel, otec Johna Fredericka Williama Herschela, dědeček Alexandera Stewarta Herschela. Byl rovněž hudební skladatel. V německojazyčných zemích ho tradičně nazývají Friedrich Wilhelm Herschel, což je původní tvar jeho jména z rodného Hanoverska (tehdy spojeného personální unií s Velkou Británií).
Jeho rodiče nejspíš pocházeli z Moravy. Rodina se přestěhovala do Saska a později do Anglie. Jeho otec Isaac se tam stal členem vojenské kapely. Sám Herschel byl také hudebníkem v Leedsu, Halifaxu a nakonec (od roku 1776) ředitelem sboru v Bathu. Kromě řízení hudebníků, vlastního komponování a soukromých hodin hudby se také věnoval astronomii. A protože neměl prostředky na dobrý dalekohled, zakoupil výhodně od starého optika nástroje a nehotová zrcadla, a začal se stavbě dalekohledů věnovat sám.
V roce 1780 zaslal Královské společnosti svou první práci o proměnné hvězdě Mira Ceti. 13. března 1781 za pomoci vlastního dalekohledu objevil planetu Uran. Poté byl jmenován čestným doktorem v Oxfordu a královským hvězdářem.
Roku 1782 postavil 6 m a v roce 1789 13 metrů dlouhý dalekohled se zrcadlem o průměru 125 cm. Stavbu zaplatil král Jiří III. a veřejná sbírka. V roce 1788 se po povýšení do šlechtického stavu oženil se zámožnou vdovou Mary Pitt Baldwin.
Kromě Uranu objevil i jeho dvě družice, dvě družice Saturnu, sestavil katalog mlhovin a dvojhvězd, popsal rotaci Saturnu a jeho prstenců, prokázal změny Marsových polárních čepiček. Také prokázal existenci infračerveného záření. Na sklonku života se věnoval popisu makrokosmu kolem nás, například popsal tvar Mléčné dráhy a pohyb Slunce uvnitř ní.
