Zbraň
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Zbraň je nástroj používaný k zabíjení, zraňování či poškozování. Zbraně patří mezi nejstarší lidské nástroje, které byly vynalezeny. Postupem času se zbraně z primitivních nástrojů určených k zabíjení vyvinuly v sofistikované stroje, přičemž jejich současnou definici je třeba rozšířit i o zbraně, jejichž účelem je snižovat bojeschopnost nepřítele. To v moderním věku nemusí nutně znamenat zabíjení nebo zastrašování. Jedná se např. o zbraně, jejichž účelem je například zkratování elektráren.
V nejširším slova smyslu pak lze zbraň definovat jejím použitím - lze tak tedy označit každou věc, kterou lze rozumně použít k útoku na zvíře nebo jiného člověka (za předpokladu, že to zvyšuje úspěšnost nebo účinek útoku).
Zbrani v právu je věnován samostatný článek.
Obsah |
[editovat] Vývoj zbraní
[editovat] Pravěk
V dobách pravěku byl první zbraní opracovaný pazourek - pěstní klín - kus kamene, upravený do tvaru kapky vody. Měl dvě ostré hrany a jednu špici. Sloužil hlavně jako nástroj pro úpravu ulovených zvířat, oddělení masa od kůže, málokdy byl použit proti jiným lidem.
Spojením pazourku a dřevěné tyče (rukojeti) vznikla sekera (pazourek je zasazen kolmo k tyči) a oštěp (pazourek je zasazen ve směru tyče). Sekera byla primárně nástroj, ale již ve starověku byla používána jako zbraň. Oproti tomu oštěp byl primárně zbraní. Díky většímu dosahu byl efektivnější a oštěpy se staly nejznámější a nejúčinnější zbraní pravěku. Navíc šlo oštěp vrhnout. Další zdokonalení předvedly pravěké střelné zbraně - zmenšené oštěpy, šípy, bylo možno vystřelovat z luku nebo později (možná až ve starověku) z kuše.
[editovat] Starověk
Z rozvojem státu a objevem kujnosti kovů, mohli starověcí lidé vyrábět zbraně v masovém měřítku, to umožnilo existenci prvních armád. První státy jako Mezopotámie, nebo Egypt měly vojska vyzbrojená převážně kopími a štíty. Dále byl v této době vynalezen meč, avšak jeho výroba byla zpočátku nákladná, takže jej mohlo používat jen velmi málo lidí. V řecku se jednalo již o poměrně běžnou zbraň, ale na severu Evropy mezi Vikingy ještě v 10. století převažovali válečné sekery.
V Římské říši byl meč součástí výzbroje legionářů. Jako relativně krátká zbraň jim umožnil bojovat v sevřených útvarech.
[editovat] Středověk
Ve středověku se jako zbraně vedle kopí a seker začaly objevovat jejich různé kombinace, tzv. halapartny. Rozvoj řemesel, umožněný velkou rozlohou již civilizovaného území v Evropě tento vývoj dále urychlil. Jako zbraně byly používány častokrát řemeslnické nástroje, později se z nich vyvinuly samotné zbraně (řemdih, palcát).
Dále se používaly meče. Dlouhý meč byl součástí výzbroje elitního vojáka středověku - rytíře. Stoupl význam kuše jako zbraně proti rytířům, církev ji z tohoto důvodu zakázala.
[editovat] Raný novověk
Z Číny byl na konci středověku dovezen střelný prach, díky němuž byla umožněná konstrukce prvních děl a dalších palných zbraní jako pušek a mušket. Všechny dosavadní středověké zbraně náhle zastaraly a došlo k totální změně rovnováhy sil ve světě. Přestaly se vyrábět zbraně pro boj zblízka, naopak více se začalo vyrábět palných zbraní.
[editovat] 20. století
V minulém století prošel vývoj zbraní větší revolucí, než za celou lidskou historii. Před a během první světové války byl vyvinut kulomet, tank, torpédo a ponorka, vzducholodě, stíhací a bombardovací letouny a zbraně pro ně, bojové plyny a pozemní miny a námořní miny. To bylo umožněno hlavně díky praktickému využití technologických objevů 19. století - hlavně v oblasti elektřiny, parního stroje a později spalovacích motorů. V polovině 20. století byl vývoj zbraní, hlavně pum doveden tak daleko a k takové dokonalosti, že každá další velká válka by zničila lidstvo. Byly vyvinuty dělostřelecké i balistické rakety a raketomety, radiolokátor a hlavně atomová puma, zbraň totálního zničení. Po ukončení druhé světové války následovalo překotné zbrojení a strach z války další. Za posledních padesát let přibyly do arzenálu zbraní tyto: vodíková puma, řízené střely, mezikontinentální balistické rakety a laserem naváděné střely. I když se Sovětský svaz, jedna z velmocí udržující strach z další války, zhroutil, vývoj zbraní pokračuje stejným tempem, hlavně zbraní absolutních - hromadného ničení.
[editovat] Dělení zbraní
- ruční zbraně
- bodné zbraně
- sečné zbraně
- ruční granáty
- granátomety
- palné zbraně
- automatické palné zbraně
- raketové palné zbraně (raketomety, RPG)
- ostatní konvenční bojové prostředky
- pozemní miny
- minomety
- děla
- dělostřelecké rakety
- bojová vozidla (tanky, BVP, OT)
- vojenská letadla
- letecké pumy
- vojenská plavidla
- námořní miny
- námořní torpeda
- řízené střely
- bezpilotní nosiče zbraní
- plošníkové střely
- balistické rakety
- zbraně hromadného ničení
