Zbyněk Zajíc z Hazmburka

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie

Zbyněk Zajíc z Hazmburka posměšně zvaný biskup Abeceda (* okolo roku 1376, † 28. září 1411 v Prešpurku) byl v letech 1403 až 1411 pražským arcibiskupem. Vystupoval proti Janu Husovi. Pocházel z rodu Zajíců.

Zbyněk byl synem Viléma Zajíce z Hazmburka a Anny ze Slavětína a Libochovic. Byl vnukem Zbyňka Zajíce „Zámořského“ z Hazmburka, který pro rod zakoupil hrad Hazmburk. Měl pět bratrů a čtyři sestry. Zhruba v letech 1395 až 1400 vlastnil šestinu hradu Hazmburk.

Původně byl Zbyněk dvořan krále Václava IV. a poté mělnický probošt. Ačkoli měl být především duchovním, proslavil se spíše jako vojevůdce — kromě jiného vedl na příkaz Václava IV. výpad do Bavorska — a bylo mu vytýkáno nedostatečné vzdělání (odtud i jeho posměšná soudobá přezdívka).

Roku 1403 se stal pražským arcibskupem. Nejprve stál na straně Jana Husa a chtěl po něm, aby mu hlásil „nedostatky nebo odchylky od práva“. Od roku 1407 pak již vystupoval proti Janu Husovi. Odsoudil Viklefovy spisy a Husovi vyčetl „lenivé a hříšné kněze nechává a pilné pastýře od stáda vyhání“. Král Václav nechtěl uznat ani jednoho z tří tehdy existujících papežů a chtěl počkat na rozhodnutí koncilu v Pise. Zbyněk Zajíc dal do klatby všechny, kteří uposlechli krále, tedy především Čechy. Král Václav IV. se na arcibiskupa rozhněval, takže ten raději uprchl. V září 1409 se ale přiklonil k nově zvolenému papeži Alexandru V. Následně král zatratil Viklefovo učení a zakázal kázání mimo kostely, tedy i Husovo v Betlémské kapli.

16. července 1410 nechal Zbyněk Zajíc na dvoře svého malostranského paláce spálit zabavené Viklefovy spisy^[1]. Jana Husa následně uvrhl do klatby. Musel ale znovu uprchnout, aby se zachránil před rozlíceným davem. Podle Václava IV. měl klatbu odvolat a nahradit zničené knihy. Zbyněk odmítl a král mu proto zastavil jeho příjem. Arcibiskup však opět zopakoval klatbu. Václav IV. proto zabavil všechny církevní poklady. Po zásahu Zikmunda se Zbyněk s králem usmířil. Nicméně se Zbyněk necítil v Praze bezpečný a odjel do Uherska. Po cestě onemocněl a v Prešpurku (dnešní Bratislava) zemřel.

Roku 1436 byl pohřben v chrámu sv. Víta na Pražském hradě.