Únětická kultura
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Tento článek potřebuje úpravy. Můžete Wikipedii pomoci tím, že ho vylepšíte, alespoň náhradou této výzvy za konkrétnější. Jak by měly články vypadat, popisuje stránka Vzhled a styl, konkrétní problémy tohoto mohou být specifikovány na diskusní stránce.
Únětická kultura - archeologická kultura spadající do starší doby bronzové, podle Reineckeho do BA1-BA2, kdy nejstarší fáze, zvaná protoúnětická, spadá ještě do závěru eneolitu. Název kultura získala podle pohřebiště v Úněticích u Roztok, které v 70. letech 19. století prokopal Zdeněk Rýzner.
Obsah |
[editovat] Rozšíření a vznik únětické kultury
Únětická kultura vznikla koncem eneolitu všeobecným konsolidačním procesem na bázi místních kultur pod vlivy přicházejícími z jihovýchodu a přinášejícími znalost bronzu.
Východní hranici obývaného území v době největšího rozkvětu tvořila slovenská řeka Žitava. Směrem na západ zasahovalo osídlené území až do Porýní, kde se únětická kultura dostávala do styku s kulturou adlerbergskou. Severní hranici tvořilo střední Německo a Velkopolsko (Poznaňsko), jižní hranicí pak byla řeka Dunaj. Na celém území vznikla řada lokálních skupin - středočeská, východočeská, severozápadní, jihočeská či jihomoravskodolnorakouská.
[editovat] Pohřebiště
Pro archeology jsou v případě únětické kultury hlavním prvkem poznání pohřebiště. Pohřebiště nejsou příliš velká (kolem 40 hrobů), ale známe i pohřebiště větších rozměrů, jako jsou Šardičky a Němčice na Hané (přes 70 hrobů).
Obecně lze říci, že velikost hrobových jam koresponduje s bohatstvím výbavy. Hrobové jámy bývaly poměrně hluboké (kolem 2 metrů) a tvořily přibližně obdélník. Kromě toho se obejvovaly i dvojhroby či vícečlenné hroby.
Na pohřebištích únětické kultury se lze často setkat s tzv. baumsargy, i když je toto označení poněkud nadnesené, tedy česky stromovými rakvemi. Tento jev není pouze specifikem únětické kultury, ale setkáváme se s ním ve starší době bronzové poměrně často po celé Evropě, od Ruska až po Velkou Británii. Ovšem není neměnným pravidlem, že musí být pořby ve stromových rakvích, máme i nálezy hrobových jam, ve kterých stromové rakve nalezeny nebyly.
Zcela běžně se u únětické kultury setkáváme s druhotným otvíráním hrobů. Předpokladem jsou dva motivy, a to motiv materiální a motiv rituální.
[editovat] Sídliště
Kromě pohřebišť jsou známa i četná sídliště. Nejdříve to byla prostá, otevřená sídliště, teprve v mladším období se objevují doklady o osídlování výšinných poloh. Lidé žili v domech nadzemní kůlové konstrukce, které měly obdélníkový tvar a sedlovou střechu. Největší byl objeven v Březně u Loun (24x6,5 m), ale jsou známy i menší domy.
[editovat] Zásobní jámy
Pro únětickou kulturu byly velmi typické zásobní jámy únětického typu. Byly to hluboké, prostorné jámy s válcovitým nebo mírně kónickým hrdlem, klenutými stěnami a poměrně rovným dnem. Jámy často dosahovaly značných hloubek a nejčastěji sloužily jako obilnice.
[editovat] Bronzové depoty
Dalším typickým jevem doby bronzové je výskyt bronzových depotů. Máme dva druhy těchto depotů: reversibilní (jakési úschovny materiálu, kde je předpoklad, že měly být ze země opět vyzvednuty) a ireversibilní (sakrální, votivní dary - předměty uložené do země bez předpokladu jejich opětovného vyzvednutí). Celkově převažují depoty surovinové, zejména depoty žeber a hřiven.
[editovat] Hmotná kultura
Z bronzových nástrojů se používaly sekery s lištami různého typu (únětického, italského, švýcarského), šídla, dláta a hřebeny. Ze zbraní to byly triangulární dýky, hrotité sekery, hroty oštěpů a sekeromlaty. Bronzové šperky byly tvořeny záušnicemi a náušnicemi, závěsky do vlasů, náramky, nápažníky a jehlicemi. Kromě toho se používaly kamenné, kostěnné a parohové předměty a také keramika.
[editovat] Keramika
Keramika byla technicky na vysoké úrovni, byla kvalitně vypálena a měla tmavě šedý až černý povrch. Koflíky a misky byly černě potaženy a leštěny. Keramika byla málo zdobená a nacházíme rozdíly mezi hrobovým inventářem a materiálem ze sídlišť. Používaly se hrnce a hrnky, zásobnice, mísy, džbánky, pohárky a velmi charakteristické koflíky a osudíčka.
[editovat] Seznam literatury
Podborský, Vladimír, Dějiny pravěku a rané doby dějinné, Brno 2006. ISBN 80-210-4153-6
Lorencová, A. - Beneš, J. - Podborský, V.,Těšetice-Kyjovice III. Únětické pohřebiště v Těšeticích-Vinohradech, Brno 1986.
Kolektiv autorů, Antropofagie a pohřební ritus doby bronzové, Materiály z pracovního setkání Brno, pavilon Anthropos 24.-25. 10. 1988, 1988.
