Školství v Českých Budějovicích
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
V Českých Budějovicích jakožto v krajském městě přirozeně došlo k soustředění vzdělávacích institucí vyšších stupňů. Krom základních škol, které se plní žáky bydlícími ve městě, se zde vyskytuje i řada středních škol a gymnázií orientovaných již více na studenty celého kraje a vysoké školy, z nichž minimálně některé fakulty Jihočeské univerzity navštěvuje pestrá paleta studentstva z celé České republiky.
Obsah |
[editovat] Historie
- Podrobnější informace naleznete v článku Historie českobudějovického školstvínaleznete v článcích [[{{{2}}}]] a [[{{{3}}}]]naleznete v článcích [[{{{4}}}]], [[{{{5}}}]] a [[{{{6}}}]]naleznete v článcích [[{{{7}}}]], [[{{{8}}}]], [[{{{9}}}]] a [[{{{10}}}]].
Prvními doloženými školskými zařízeními jsou městské školy u kostela svatého Mikuláše a u kostela svatého Prokopa a Jana Křtitele (vznikly někdy ve 14. století). Do vyhnání Židů zde působila též židovská škola.
Výše zmíněné dvě školy poskytovaly základy vzdělání a byly hlavními vzdělávacími institucemi až do příchodu piaristů. Ti zde v druhé polovině 18. století položili základ středního školství založením gymnázia (otevřeno 1762), do té doby si místní obyvatelé rozšiřovali vzdělání na jezuitských gymnáziích (zejména Český Krumlov, Jindřichův Hradec a Praha) a na univerzitách v Praze, Německu či Itálii.
Základy vysokého školství položilo založení biskupského semináře a filosofického ústavu na počátku 19. století. Poté postupně začal růst města a významu vzdělání a společně s tím vzrůstal i počet škol.
V druhé polovině 19. století začalo vznikat české školství, o což se zasloužili různé české národní spolky, ženské kongregace a biskup Jan Valerián Jirsík, který zde v roce 1868 založil první českojazyčné českobudějovické gymnázium. Postupem času se podíl českého školství zvyšoval (v roce 1918 už byl poměr 1:1), po roce 1918 pak došlo k rozsáhlé redukci německého školství.
Těžký úder dostala školská soustava za druhé světové války a po ní. V průběhu války bylo omezeno české školství vyšších stupňů, po válce bylo znovu obnoveno v původním rozsahu, avšak zároveň byly společně s odsunem německého obyvatelstva zrušeny všechny německé školy. Po komunistickém převratu došlo k rozsáhlému rušení a zestátňování nestátních škol a byl zde prosazen model jednotné školy. Zrušením biskupského semináře fakticky zaniklo plnohodnotné vysoké školství v Českých Budějovicích, za které nově zřízená pobočka Pedagogické fakulty UK nepředstavovala adekvátní náhradu. Teprvě později po její transformaci ve Vyšší pedagogickou školu a založení Provozně ekonomické fakulty Vysoké školy zemědělské v Praze do Budějovic plnohodnotné vysoké školství vrátilo. Postupně docházelo ke vzniku řady odborných středních a vyšších odborných škol.
Po pádu komunistického režimu v roce 1989 došlo k poslední velké radikální proměně českobudějovického školství. Postupně došlo k masívnímu zakládání a obnovování středních škol a gymnázií, jakož i zakládání vysokých škol (zejména Jihočeské univerzity), naproti tomu v důsledku ubýtku dětí došlo ke spojování či rušení řady základních škol a předškolních zařízení.
[editovat] Stav školství
Ve školním roce 2004/2005 působilo v Českých Budějovicích 27 mateřských škol (24 státních, 2 katolické a 1 soukromá; celkem 2465 dětí), 19 základních škol (18 státních a 1 katolická; 9458 žáků), 6 základních uměleckých škol (4 státní a 2 soukromé; 2700 žáků), 19 středních odborných škol či učilišť (13 státních a 6 soukromých; 8 180 žáků), 7 gymnázií (4 státní, 2 soukromé a 1 katolické; 2899 studentů), 6 vyšších odborných škol (1241 studentů) a 2 vysoké školy (Jihočeská univerzita s téměř 8500 studenty a Vysoká škola evropských a regionálních studií s 240 studenty).
[editovat] Vysoké školství
V sočasné době existují v Českých Budějovicích 3 vysoké školy. Nejvýznamnější je Jihočeská univerzita, která byla založena v roce 1991 společnými silami dosavadních dvou českobudějovických vysokých škol, Akademie věd ČR, biskupství českobudějovického a místních výzkumných a zdravotnických zařízení. V současné době má univerzita 7 fakult (biologická, ekonomická, filosofická, pedagogická, teologická, zdravotně sociální, zemědělská) a dva ústavy (Ústav fyzikální biologie Jihočeské univerzity a Výzkumný ústav rybářský a hydrologický). Studuje na ní asi 8 500 studentů, což představuje mimo prázdniny i významný přírůstek městského obyvatelstva.
Dalšími vysokými školami jsou Vysoká škola evropských a regionálních studií (má status obecně prospěšné společnosti a studuje na ní asi 240 studentů) a čerstvě zřízená Vysoká škola technická a ekonomická v Českých Budějovicích, u níž se předpokládá zahájení výuky v roce 2007.
[editovat] Související články
- Věda a výzkum v Českých Budějovicích
- Katolické školství v Českých Budějovicích
[editovat] Použitá literatura
- Encyklopedie Českých Budějovic, Statutární město České Budějovice a NEBE s. r. o., České Budějovice 2006, 2. opravené a rozšířené vydání (ISBN 80-239-6706-1)
