Železniční přejezd
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Železniční přejezd je místo, kde se úrovňově kříží pozemní komunikace se železnicí, popřípadě s jinou dráhou ležící na samostatném tělese, a označené příslušnou dopravní značkou.[1]
Jako železniční přejezd se tedy v pravidlech silničního provozu označuje i přejezd přes jiný druh dráhy (například přes samostatnou tramvajovou dráhu) a také pěší přechody přes dráhu, pokud jsou jako železniční přejezd označeny. Železničním přejezdem však není místo, které takto označeno není, například místa v železniční stanici upravená pro přejíždění nebo přecházení kolejí, křížení tramvajové dráhy s pozemní komunikací označené jako křižovatka nebo řízené světelným signalizačním zařízením nebo neoznačené ani pěšiny vedoucí přes trať, nejsou-li označeny jako přejezd.
Prostor přejezdu z legislativního hlediska je součástí dráhy a není součástí pozemní komunikace.
Přejezd nebo přechod, jehož přístupové cesty nemají status pozemní komunikace (např. stezky a pěšiny ve smyslu Zákona o ochraně přírody a krajiny, nástupiště zastávek apod.), je tedy v právně nejasném postavení, ale i taková místa se často označují jako železniční přejezd.
Obsah |
[editovat] Druhy železničních přejezdů
Každý železniční přejezd v ČR je přejezdem zabezpečeným a to buď pouze výstražným křížem, nebo určitým druhem přejezdového zabezpečovacího zařízení.
[editovat] Přejezdy zabezpečené pouze výstražným křížem
Přejezdy zabezpečené pouze výstražným křížem jsou označeny a zároveň zabezpečeny dopravní značkou A 32 a, b „Výstražný kříž“. Mohou se budovat pouze na jednokolejných tratích s traťovou rychlostí nižší než 60 km.h-1 a to jen v případech, ve kterých jsou zajištěny dostatečné rozhledové poměry z pozemní komunikace na železniční trať a dopravní moment přejezdu je nižší než 1000.
[editovat] Přejezdy vybavené přejezdovým zabezpečovacím zařízením
Přejezdy vybavené přejezdovým zabezpečovacím zařízením jsou na rozdíl od předchozích pro zvýšení bezpečnosti vybaveny technickými zařízeními, které upozorňují uživatele pozemní komunikace před přijíždějícím vlakem nebo posunujícím dílem. Obvykle se zřizují závislosti přejezdových zabezpečovacích zařízeních na návěstidlech. Tyto návěstidla pak nelze postavit na návěst povolující jízdu, pokud není přejezd uzavřen a naopak.
[editovat] Mechanické přejezdové zabezpečovací zařízení
Mechanické přejezdové zabezpečovací zařízení je základní mechanická výstraha je dávána polohou závorového břevna. Obsluha mechanických závor je ruční pomocí drátovodů. Obsluhující zaměstnanec závory uzavírá včas před jízdou vlaku pomocí ručního pohonu. V některých případech se vyskytují vedle ručních závorových pohonů i pohony elektrické. Dříve to byl jediný způsob zabezpečení přejezdů. Na širé trati byla zřizována závorářská stanoviště. Jeden zaměstnanec mohl obsluhovat i několik přejezdů. Mechanické závory ovládané na dálku byly opatřeny předzváněčem, který při zahájení obsluhy odbíjel stanovený počet úderů zvonce ještě před vlastním sklápěním závor (zvuková výstraha). Ve Velké Británii i jiných zemích se místo sklopných závor používají závory otočné, které v otevřené poloze brání vstupu na trať.
[editovat] Světelné přejezdové zabezpečovací zařízení
Světelné přejezdové zabezpečovací zařízení je základní výstraha je světelná (dvě střídavě přerušovaná červená světla), doplňkovou výstrahu představuje výstraha zvuková, případně mechanická (závory). Světelná zařízení jsou spouštěna buď ručně, nebo samočinně jízdou kolejového vozidla. Každé takové zařízení při svých případných poruchách informuje strojvedoucího přijíždějícího vlaku ať už přímo či zprostředkovaně. Strojvedoucí pak jede k přejezdu sníženou rychlostí a opakovaně houká jako před přejezdem zabezpečeným pouze výstražným křížem. Některá zařízení jsou schopny přerušovaným svícením bílého světla informovat uživatele pozemní komunikace o tom, že zařízení je v činnosti bez poruch a v obvodu přejezdu není žádné kolejové vozidlo, které by mohlo bezpečnost provozu na přejezdu ohrozit.
[editovat] Statistika za rok 2005
V ČR bylo dle údajů ČD 8507 přejezdů. Z toho
- 57 % výstražné kříže
- 8 % mechanické závory
- 25 % světelná zařízení bez závor
- 10 % světelná zařízení se závorami
Došlo k 249 střetnutím, z toho z viny ČD 0. Podle typu zabezpečení přejezdu byly rozděleny takto:
- 0 mechanické závory
- 10 % světelná zařízení se závorami
- 39 % výstražné kříže
- 51 % světelná zařízení bez závor
[editovat] Jízda silničního vozidla přes železniční přejezd
Jízdu silničních vozidel přes železniční přejezd upravuje § 29 Zákona o silničním provozu. Tento zákon a jeho prováděcí vyhláška č. 30/2001 Sb. také stanoví způsob označení přejezdu na pozemní komunikaci.
[editovat] Přecházení dráhy
Vstup na dráhu mimo k tomu určená místa zakazuje v § 4a Zákon o dráhách (266/1994 Sb. ve znění pozdějších změn). Z tohoto zákazu jsou vyjmuta místa křížení dráhy s pozemní komunikací a dráha v úseku, kde je vedena po pozemní komunikaci.
Přecházení chodců přes železniční přejezd upravuje § 55 Zákona o silničním provozu. Chodci nesmějí vstupovat na přejezd v případech obdobným těm, kdy řidič podle § 29 ZSP na přejezd nesmí vjíždět.
Přechod přes tramvajový pás (úsek tramvajové dráhy vedený po pozemní komunikaci) nebo přechod samostatné tramvajové dráhy bývá někdy označen jako přechod pro chodce podle pravidel silničního provozu a vybaven signály pro chodce a signály pro tramvaje. Z právního hlediska je takové označování sporné.
[editovat] Související články
[editovat] Externí odkazy
- www.prejezdy.cz - BESIP - Bezpečnost na železničních přejezdech
- www.prejezdy.wz.cz – Vše, co vás zajímá o železničních přejezdech
