Signály pro tramvaje
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Signály pro tramvaje jsou signály světelného signalizačního zařízení (semaforu) určené speciálně pro tramvaje. Mohou být užity též pro autobusy městské hromadné dopravy nebo trolejbusy ve vyhrazeném jízdním pruhu.
Signály pro tramvaje se používají zejména na křižovatkách pozemních komunikací s tramvajovým provozem, v místech přejezdu pozemní komunikace přes tramvajovou dráhu, odbočení tramvajové dráhy z pozemní komunikace nebo vyústění na ni, v místech přechodu pro chodce přes tramvajovou dráhu. Trvalým signálem „jízda přímo“ pro tramvaje bývá doplněna i signalizace u takzvaného časového ostrůvku, tedy v místech, kde je při příjezdu tramvaje automaticky zastaven provoz silničních vozidel kolem zastávky. V nebezpečných úsecích se signály pro tramvaje používají k tomu, aby další tramvaj do úseku vpustily až poté, co jej opustí předchozí tramvaj.
Obsah |
[editovat] Česko a Slovensko
[editovat] Historie a kodifikace
Signály pro řízení provozu na jednokolejných tramvajových tratích a splítkách se začaly používat mnohem dříve než pro řízení silničního nebo tramvajového provozu na uličních křižovatkách. Od roku 1911 byla zaváděna drážní SSZ Elektrických podniků hl. m. Prahy na jednokolejkách a splítkách například v ulicích U kasáren, Celetná, Letenská, Křižovnická (Karlovy lázně), Radlická. První křižovatkové SSZ pro automobily i tramvaje, vyrobené ČKD Praha, bylo v Praze zřízeno v roku 1927 na křižovatce ulic Hybernská, Dlážděná a Havlíčkova.
V počátcích uliční světelné signalizace se chodci i řidiči tramvají řídili stejnými semafory jako řidiči automobilů. V Československu se začala speciální světelná signalizace pro tramvaje používat v roce 1967 v rámci dodávky moderních světelných signalizačních zařízení pro Prahu od firmy Signalbau Huber z Mnichova. V té době byla, nejprve v Praze, postupně zaváděna světelná návěstidla pro tramvaje o rozměru 200 × 200 mm se čtyřmi světelnými body, slangově nyní nazývaná čočky, v Ostravě kuličky. V Česku a Slovensku se používají dosud. V současné době jsou Česko a Slovensko pravděpodobně jedinými evropskými zeměmi, kde je pro všechny směry jízdy tramvají používáno společné návěstidlo.
Od 1. ledna 1967 vstoupila v účinnost nová vyhláška č. 80/1966 Sb., o pravidlech silničního provozu. Ta poprvé zavedla speciální světelné signály pro chodce a směrové světelné signály. Signalizace pro tramvaje byla však pravidly silničního provozu zlegalizována teprve s účinností od 1. července 1971 v čl. 1 bodu 12 novelizující vyhlášky č. 42/1971 Sb. [1], jímž byl do § 40 pravidel silničního provozu přidán nový odst. 9, který umožnil zavedení zvláštních světelných znamení pro tramvaje Pravidly technického provozu městských drah (PTP MD) [2] a stanovil, že v případě jejich použití se na řidiče tramvaje nevztahují dosavadní světelná znamení. PTP MD z roku 1970 zavedla světelná návěstidla pro řízení provozu tramvají v § 116 a v příloze č. 2, obr. 38 a–f. Současně byla připravována ČSN 73 6021 Světelné signalizační zařízení silniční a městské dopravy – provedení a umístění návěstidel. Do vyhlášky 100/1975 Sb. již byly světelné signály pro tramvaje s účinností od 1. ledna 1976 přímo zapracovány (§ 39 odst. 14 a v příloze pod označením S 9a až S 9g), se stejným označením zůstaly i ve vyhlášce č. 99/1989 Sb. Stavebním a technickým řádem drah (vyhl. č. 177/1995 Sb.) byla PTP MD zrušena. Dopravní řád drah (vyhl. 173/1995 Sb.), jímž byla PTP MD nahrazena, již světelné signály k řízení provozu tramvají jako drážní návěstidla neuvádí. Ve vyhlášce č. 30/2001 Sb. jsou signály pro tramvaje z předchozí vyhlášky beze změny převzaty, tentokrát pod označním S 15a až S 15g.
Pravidla silničního provozu stanoví závaznost signálů pro tramvaje jen v úsecích, kde je tramvajová dráha vedena po pozemní komunikaci. Do konce listopadu 1995 byly tyto signály zároveň i drážními návěstmi podle PTP MD. Pro samostatné úseky tramvajové dráhy Dopravní řád drah (vyhláška č. 173/1995 Sb.) tyto signály jako návěsti nestanoví – pokud jsou použity, měly by tedy být stanoveny provozním předpisem konkrétního provozovatele dráhy, což například v Praze nejsou.
Technické požadavky na zařízení a signální plán upravuje ČSN 36 5601 Světelná signalizační zařízení. Podrobnější požadavky jsou uvedeny v technických podmínkách TP 81 Navrhování světelných signalizačních zařízení pro řízení provozu na pozemních komunikacích, jejichž první vydání schválilo Ministerstvo dopravy v roce 1996 a druhé vydání v roce 2006.
[editovat] Signály
V horní řadě jsou umístěny tři světelné body, v dolní řadě jeden světelný bod uprostřed. Návěstidlem lze dávat tyto signály:
- Stůj (S 15a podle vyhlášky č. 30/2001 Sb.): svítí pravý a levý světelný bod v horní řadě. Signál Stůj má podle § 71 odst. 7 zákona č. 361/2000 Sb., o silničním provozu, obdobný význam jako signál se žlutým světlem „Pozor!“ na semaforech tříbarevné soustavy, tedy pokud řidič již nemůže bezpečně zastavit, smí pokračovat v jízdě.
- Jízda přímo (S 15b podle vyhl. č. 30/2001 Sb.): svítí dolní světelný bod a prostřední bod v horní řadě.
- Jízda vlevo (S 15c podle vyhl. č. 30/2001 Sb.): svítí dolní světelný bod a levý bod v horní řadě.
- Jízda vpravo (S 15d podle vyhl. č. 30/2001 Sb.): svítí dolní světelný bod a pravý bod v horní řadě.
- Jízda přímo a vpravo (S 15e podle vyhl. č. 30/2001 Sb.): svítí dolní světelný bod a prostřední a pravý bod v horní řadě.
- Jízda přímo a vlevo (S 15f podle vyhl. č. 30/2001 Sb.): svítí dolní světelný bod a prostřední a levý bod v horní řadě.
- Jízda vpravo a vlevo (S 15g podle vyhl. č. 30/2001 Sb.): svítí dolní světelný bod a pravý a levý bod v horní řadě.
Na některých křižovatkách se používá ve významu „Jízda všemi směry“ rozsvícení všech čtyř světelných bodů návěstidla. Tento signál však Pravidly silničního provozu nikdy nebyl ani není zaveden. Původně podle Pravidel technického pro provozu městských drah z roku 1970 však bylo možné základní signály kombinovat i tímto způsobem.
V PTP MD z roku 1970 (obr. 38b v příloze č. 2) byl ještě signál, při němž svítilo pouze prostřední pole v horní řadě. Tento signál se nazýval „základní signál při použití tramvajového detektoru“. Tento signál nebyl do Pravidel silničního provozu převzat a nijak významně nebyl nikdy používán.
[editovat] Předvěsti, signál Pozor a výzvová návěstidla
Předvěst zavádí pro tramvajové a trolejbusové dráhy Dopravní řád drah (vyhláška č. 173/1995 Sb.). Je obdobná signalizačnímu zařízení pro signály S 15a až S 15g podle vyhlášky č. 30/2001 Sb., pod deskou s návěstními světly je však ještě žlutá bíle orámovaná tabulka tvaru obdélníku postaveného na výšku s černým písmenem P. Toto zařízení dává signály:
- Očekávej stůj, je obdobný světelnému signálu pro tramvaje S 15a „Stůj“.
- Očekávej volno, je obdobný světelnému signálu č. S 15b „Jízda přímo“.
Česko, Slovensko a Rakousko (s výjimkou Innsbrucku) jsou pravděpodobně jediné státy, kde signalizace pro tramvaje neobsahuje signál „Pozor“. Vzhledem k brzdným vlastnostem tramvají tak smí tramvaj z plné rychlosti projet signalizaci i kolem 7 sekund po skončení signálu povolujícího jízdu v příslušném směru (pro silniční vozidla obvykle postačí signál „pozor“ na dobu 3 sekundy). Vyklizovací doby tomu však často nejsou přizpůsobeny, takže řidič tramvaje je v zájmu bezpečnosti provozu v praxi nucen změnu signalizace předvídat například ze stavu signálů, které nejsou určeny pro něj (například signál „Stůj“ na souběžném přechodu pro chodce). Předvěsti mohou chybějící signál „pozor“ kompenzovat.
Televize Nova v 12. a 13. srpna 2006 odvysílala v Televizních novinách reportáže o tom, že řidiči tramvají často projíždějí signalizaci na signál „stůj“. Následně uspořádalo odborové sdružení OSPEA petici za bezpečné světelné návěsti pro tramvaje, kterou podepsalo kolem 1500 řidičů tramvají z Prahy, Brna a Ostravy.
U některých semaforů se používají ještě doplňková tzv. výzvová návěstidla, která informují řidiče tramvaje o tom, do kterých směrů je aktuálně zařazen požadavek signálu pro volno, a blikáním upozorňují na blížící se signál pro jízdu. Používají se zejména na těch místech, kde je signální cyklus dynamicky ovlivňován detekcí vozidel, tlačítkovou volbou atd.
[editovat] Detekce a přihlašování vozidla
Na křižovatkách, přechodech, přejezdech a dalších místech se u novějších signalizačních zařízení zpravidla používá automatická pasivní detekce přijíždějících tramvají, zpravidla pomocí trolejových kontaktů reagujících na elektrický sběrač. Signální cyklus je někdy přizpůsobován i podle aktuálního stavu elektricky přestavitelné výhybky. V Praze je těmito způsoby preferována tramvajová doprava přibližně na polovině míst se světelnou signalizací.
V Praze v některých místech pro jízdu do směru, kudy nejsou vedeny pravidelné linky, musí řidič tramvaje vystoupit a požadavek přihlásit tlačítkem (podobným tlačítku pro chodce) nebo signálním zámkem ovladatelným univerzální čtyřhrannou kličkou, jinak signál pro tento směr není vůbec v cyklu zařazen.
[editovat] Další signály
Předpisy jednotlivých provozovatelů dráhy zavádějí i další signály pro tramvaje, například o postavení, uzamčení a obsazení výhybky, o tom, zda je obsazen následující traťový úsek předchozím vlakem atd.
[editovat] Jiné země
V Rakousku, které je jednou z mála zemí, kde pro tramvaje není samostatný signál „pozor“, je používání předvěstí (předsignálů) v místech s vyšší povolenou rychlostí povinné.
Belgie, Estonsko, Finsko, Francie, Itálie, Německo, Maďarsko, Nizozemsko, Polsko, Velká Británie, Španělsko, Švédsko a Švýcarsko používají signály pro tramvaje nejrůznějších soustav, které však vždy zahrnují i signál „pozor“.
V evropských zemích s výjimkou Česka a Slovenska je pro každý směr jízdy tramvají užíváno samostatné návěstidlo nebo sada návěstidel.
V Německu a mnoha dalších zemích se používají bílé proužkové signály (Stůj = vodorovný proužek, signál volno = svislý nebo šikmý proužek podle směru, pozor následuje stůj = kolečko). V některých městech jsou těmito návěstidly dávány i další signály, například F znamená připravit se k jízdě, obdobně T znamená zavřít dveře (je-li signalizace za zastávkou), kroužek vyzývá k odjezdu ze zastávky směrem k následujícímu signalizačnímu zařízení, A nebo K informuje o přijetí preferenčního signálu, trojúhelník umožňuje odbočit při dodržení obecných pravidel pro dávání přednosti při odbočování.
V některých městech se kromě pasivní detekce používá i aktivní detekce tramvají, například formou inframajáku u trati a radiosignálu, jímž komunikuje palubní počítač tramvaje s počítačem signalizačního zařízení. Systém tak může zohlednit nejen směr jízdy tramvaje, ale i identifikovat spoj a polohu tramvaje vzhledem k jízdnímu řádu (zpoždění, nadjetí) a tomu přizpůsobit naléhavost preference.
[editovat] Podívejte se také na
[editovat] Odkazy a reference
- Josef Karel Pithardt: Dopravní signalizace v Praze. Vývoj a zavádění světelných signalizačních zařízení pro řízení dopravy., Praha, NADAS, 1976
- Ing. Jan Adámek: Potřebují tramvaje na světelné signalizaci signál „pozor“? (DP kontakt, č. 11/2006, str. 10, Dopravní podnik hlavního města Prahy a. s.)
- Ing. Miroslav Grossmann: Preference MHD světelnou signalizací v Mnichově (DP kontakt, č. 2/2006, str. 33, Dopravní podnik hlavního města Prahy a. s.)
- ČSN 36 5601 Světelná signalizační zařízení.
- Technické podmínky TP 81 Navrhování světelných signalizačních zařízení pro řízení provozu na pozemních komunikacích. 1. vydání schváleno Ministerstvem dopravy a spojů 7. 5. 1996 pod č. j. 17 631/96-230, 2. vydání schváleno Ministerstvem dopravy k 15. 4. 2006 pod č. j. 243/2006-120-STSP/2.
- Světelné návěsti pro tramvaje na webu prazsketramvaje.cz.
- Preference pražských tramvají (web Ing. Miroslava Grosmanna a týmu spoluautorů)
- Semafor = tramvaj v ohrožení (Mladá fronta DNES, 4. 9. 2006)
- Petice za bezpečné světelné návěsti pro tramvaje (odborová organizace OSPEA, 17. 8. 2006)
- Ing. Antonín Dub: Nové tramvajové návěsti (OSPEA, 14. 9. 2006)
- ↑ Vyhláška federálního ministerstva vnitra č. 42/1971 Sb., kterou se mění a doplňuje vyhláška ministerstva vnitra č. 80/1966 Sb., o pravidlech silničního provozu (již zrušeno)
- ↑ Pravidla technického provozu městských drah. Registrováno ve Sbírce zákonů v částce č. 25/1970, schváleno ministerstvem dopravy České socialistické republiky pod č. j. 10461/1970, výnosem Federálního ministerstva dopravy č. 8632/1972–O 25 rozšířeno i na Slovensko. (již zrušeno)
