Arnošt Vojtěch z Harrachu
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Hrabě Arnošt Vojtěch kardinál z Harrachu (něm. Ernst Adalbert von Harrach; 4. listopadu 1598 Vídeň – 25. října 1667, tamtéž) byl katolický duchovní, biskup tridentský (1665–1667), 13. arcibiskup pražský a 28. velmistr Křižovníků s červenou hvězdou (obojí 1623–1667). Vedl rekatolizaci v Čechách po porážce Českého stavovského povstání a společně s olomouckým biskupem Františkem kardinálem z Ditrichštejna (který mu byl v církevní hierarchii podřízen, ale politicky jej zastínil) působil jako důležitý rádce Habsburků. Osobně se stavěl proti násilné rekatolizaci a vyhánění nekatolíků z Čech, ovšem podřídil se rozhodnutí královského dvora. V roce 1626 byl jmenován kardinálem. Spolu s Ditrichštejnem provedl závěrečné redakce Obnoveného zřízení zemského.
Založil Arcibiskupský seminář, za jeho působení též vznikla biskupství litoměřické a královéhradecké.
| Předchůdce: | 1623–1667 | Nástupce: |
| Jan Lohelius | Arnošt Vojtěch z Harrachu | Jan Vilém Libštejnský z Kolovrat |
| Předchůdce: | 1623–1667 | Nástupce: |
| Jan Lohelius | Arnošt Vojtěch z Harrachu | Jan Bedřich z Valdštejna |
