Atlantida
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Atlantida je legendární kontinent, na kterém měla sídlit vysoce vyvinutá civilizace, kterou zničila mohutná přírodní katastrofa přibližně v roce 9600 př. Kr. Přestože existence tohoto kontinentu nebyla nikdy přesvědčivě potvrzena, vedou se dodnes debaty o její existenci a možné poloze. Jediným zdrojem informací jsou Platónovy spisy, v nichž popisuje atlantskou kulturu, státní zřízení a polohu; měla ležet někde za Herkulovými sloupy (dnešní Gibraltarský průliv).
Obsah |
[editovat] Platónův odkaz
Platónovy písemné dialogy Timaios a Kritias, napsané v roce 360 př. Kr., jsou jediným zdrojem informací o Atlantidě. V těchto dialozích odkazuje Platón na vyprávění řeckého státníka Solóna, který se prý vše o Atlantidě dozvěděl při své cestě do Egypta.
Podle Platóna existoval 9000 let před dobou, kdy žil Solón (tj. 9600 př. Kr.), za Herkulovými sloupy (dnešní Gibraltarský průliv) kontinent o velikosti Asie (tj. dnešní Malé Asie) a Libye (tj. severní Afriky). Podle řecké mytologie této oblasti panuje Poseidón, bůh moří; název „Atlantida“ je odvozen od jména jeho nejstaršího syna Atlanta (pozor na záměnu s titánem Atlantem, podle něhož byl pojmenován Atlantský oceán). Poseidón měl se svou manželkou Kleitó celkem deset synů (pět dvojčat) a Atlantida se proto administrativně dělila do deseti provincií.
[editovat] Popis Atlantidy
Atlantida měla být velice úrodná a hustě zalidněná země. Hlavní město měřilo na obvodu 3000 krát 2000 stadií, okolo centrálního chrámového pahorku byly vystavěny tři soustředné kruhové vodní kanály spojené s mořem, které sloužily jako přístav. Duchovním centrem Atlantidy byl Poseidonův chrám uprostřed města.
Jako stavební materiál sloužil přírodní kámen, který se zde vyskytoval v bílé, černé a červené barvě. V Atlantidě byly dva prameny, jeden s horkou a druhý se studenou vodou. Díky tomu bylo možné zřídit pro všechny vrstvy obyvatelstva početné lázně. Vzkvétal také obchod s dalšími vyspělými civilizacemi v zahraničí.
[editovat] Válka se Středomořím
Platón se také zmiňuje o válce, která propukla mezi zeměmi před a za Herkulovými sloupy (tj. Atlantida bojovala proti Egyptu, pra-Athénám a ostatním státům ve Středomoří). Před začátkem této války si Atlanťané podmanili velkou část Středomoří až k Egyptu. Mnohem menším ale počestnějším pra-Athénám se podařilo Atlanťany porazit a osvobodit země až k Herkulovým sloupům. Později, po mohutném zemětřesení, se celý atlantský kontinent potopil do moře.
[editovat] Geografická poloha Atlantidy
Atlantida se měla nacházet ve vnějším oceánu za Herkulovými sloupy (dnešní Gibraltarský průliv). Řekové Atlantský oceán považovali za světový oceán obepínající tři kontinenty - Evropu, Afriku a Asii. Podle této definice tedy Atlantida mohla ležet kdekoliv mimo Středozemní moře, od Švédska po Indii. Hypotéz o možné poloze Atlantidy je tedy nepřeberné množství.
[editovat] Kréta
Někteří badatelé se domnívají, že Solón mohl při překladu egyptských rukopisů zaměnit číslovku „1000“ za „100“. To by znamenalo, že Atlantida zanikla v období okolo roku 1500 př. Kr. a měla by 10x menší rozměry. Tito badatelé (James Mavor, James Baikie aj.) tvrdí, že zánik minojské civilizace je identický se zánikem Atlantidy. Na Krétě se navíc našly mnohé reliéfy a nástěnné malby znázorňující lov býků a býčí zápasy, býčí kult byl podle Platóna také vyznáván na Atlantidě. Podle nejnovějších výzkumů však minojská civilizace neskončila kvůli výbuchu sopky na vulkanickém ostrově Thera blízko Kréty, jak se dříve předpokládalo (podobnost se zánikem Atlantidy tak odpadá), ale existovala ještě přibližně 200 let po této katastrofě. Kréta se navíc samozřejmě nenachází v oceánu za Gibraltarským průlivem.
[editovat] Trója
Jiní autoři (např. Eberhard Zangger) předpokládají, že celá historie Atlantidy je v podstatě egyptskou verzí Iliady zpětně přenesenou do Řecka Solónem. Herkulovy sloupy by tedy znamenaly průliv Dardanely. Atlantida měla ležet za Herkulovými sloupy, ale Trója z egyptského pohledu leží před Dardanelami. Trója také nezanikla zemětřesením a následným zatopením.
[editovat] Černé moře
Podle jedné teorie atlantská civilizace existovala přibližně okolo roku 5500 př. Kr. na severozápadním pobřeží Černého moře (tehdy ještě sladkovodního jezera) a byla zničena při protržení přírodní hráze v místě dnešního Istanbulu a následné potopě a propojení Černého a Středozemního moře. Herkulovy sloupy by tedy v tomto případě znamenaly Bosporský průliv.
[editovat] Spartel
Skupina francouzských vědců se domnívá, že Atlantida se mohla nacházet na zatopeném ostrově Spartel v Cádizském zálivu. Podle jejich analýz mořského dna vyšlo najevo, že se Spartel potopil v důsledku mnoha zemětřesení a vln tsunami.
[editovat] Sardinie
Italský novinář Sergio Frau ve svém článku „Le colonne d'Ercole“ tvrdí, že v době před Alexandrem Velikým znamenaly Herkulovy sloupy Sicilský průliv. Atlantida by tedy mohla být totožná se Sardinií, kterou postihla přírodní katastrofa. Jedna část uprchlých obyvatel následně založila etruskou civilizaci na Apeninském poloostrově a zbytek přeživších obyvatel se připojil k ostatním mořským národům při útoku na Egypt (výrazná podobnost s popisovanou válkou o Středomoří).
[editovat] Santorin (Théra)
Jedním z žhavých kandidátů je ostrov Santorin patřící k nejjižnějším z Kykladských ostrovů. Výbuch podmořské sopky, ke kterému došlo podle nejnovějších výzkumů před 3 600 lety, způsobil, že část ostrova se doslova propadla do moře. Nánosy po vlně tsunami byly nalezeny až na západním pobřeží Turecka. Vykopávky odhalily osídlení již z pozdního neolitu. V době exploze tu stálo prosperující město, které se podobně jako Pompeje zachovalo pod příkrovem lávy. Zajímavé je, že nebyly nalezeny žádné lidské ostatky ani předměty z drahých kovů, což svědčí o úspěšné evakuaci. Archeologové pokládají erupci na Théře za příčinu náhlého zániku mínojské civilizace a nevylučují, že byla inspirací bájí o Atlantidě a nejen o ní.
[editovat] Další lokality
Mezi další uvažované lokality patří ve Středomoří Malta (zde na základě rýh u Clapham Junction) a Kypr, v Atlantském oceánu pak například Irsko, ostrovy Karibiku nebo Azorské ostrovy.
Manželé Rand a Rose Flem-Athovi se na základě prací profesora Charlese Hapgooda, který v 50. letech vyslovil teorii o posuvu zemské kůry, domnívají, že Antarktida je ztracená Atlantida. Flem-Athovy svojí teorii publikují v knize Když padalo nebe/Hledání Atlantidy (When The Sky Fell)
[editovat] Kritika
Většina historiků se shoduje, že Atlantida je pouze Platónova fikce. Důvodem pro to je, že v období 10000 let př. Kr. je existence takto vyspělých civilizací prakticky vyloučena, neexistují také jiné písemné prameny než Platónovy (o Atlantidě se nezmiňuje Herodotos ani žádný jiný řecký autor, i když by jim v té době musela historie Atlantidy být známa).
Platón nejspíše použil příběh Atlantidy jako demonstrace ideálního státu - soužití lidí na kontinentě líčí Platon jako demokratický společenský ideál, formou státu, kterou vždy doporučoval svým současníkům. Původně měli Atlanťané podle Platóna žít spořádaně a v souladu se zákony bohů. Později ale začali toužit po větším bohatství a moci, ztratili důvěru bohů a Zeus se nakonec rozhodl celý kontinent zničit mohutným zemětřesením.
[editovat] Viz také
- Lemurie
- Mu (ztracený kontinent)
