Bitva u Actia
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Námořní bitva u Actia se odehrála 2. září roku 31 př. Kr. poblíž římské kolonie Actium v Řecku. Šlo o rozhodující střetnutí mezi dvěma nejsilnějšími členy druhého triumvirátu: Marcem Antoniem a Octavianem. Antonius velel svým jednotkám osobně a byl podporován flotilou své ženy, egyptské královny Kleopatry, loďstvu Octavianovu velel Marcus Vipsanius Agrippa. Bitva skončila drtivým vítězstvím Octavianových sil a den jejího vybojování je některými historiky považován za počátek římského císařství.
Počty a typy lodí i síla posádek jsou záhadou, odhady se pohybují od 200 do 500 plavidel na obou stranách.
Pro průběh bitvy je významné to, že Kleopatra v kritické chvíli ztratila nervy a dala se i se svou flotilou na ústup (otázka, zda uprchla předčasně, či zda již byla bitva ztracena, se nedá dost dobře zodpovědět). Faktem je, že Antonius uprchl za ní a svoji flotilu ponechal na místě svému osudu.
Jeho pozemní vojska mu však i přes tento neuvěřitelný čin a porážku zachovala věrnost (což bylo dost neobvyklé v takovýchto případech) a čekala, zda se k nim nepřipojí. Když tak neučinil, přešla posléze k Octavianovi. Následující rok vpadla Octaviánova vojska do Egypta a Marcus Antonius i Kleopatra spáchali sebevraždu.
Dopad této bitvy na římské dějiny: Kromě toho, že se po bitvě se stává celý Egypt římskou kolonií, měla bitva ještě jeden mnohem větší dopad. Římské obyvatelstvo po dlouhé době toleruje "vládu silné ruky", a to zřejmě proto, že po neustálých bojích občané chtěli žít v míru. Augustus se svou tehdejší moci by mír měl udržet, protože republikánské zřízení zajisté není vůbec výhodné pro tak velké území, jako byla tehdy římská říše. To mělo dopad na politický režim; zaniká republika a začíná císařství.
