Blansko

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie

Tento článek pojednává o městě na Moravě. Další významy jsou uvedeny v článku Blansko (rozcestník).

Blansko

znak vlajka
základní data
status:	město
NUTS 5 (obec):	CZ0621 581283
kraj (NUTS 3):	Jihomoravský (CZ062)
okres (NUTS 4):	Blansko (CZ0621)
obec s rozšířenou působností:	Blansko
pověřená obec:	Blansko
historická země:	Morava
katastrální výměra:	44,99 km²
obyvatel:	20 984 (2. 10. 2006)
zeměpisná šířka:	49° 22' s. š.
zeměpisná délka:	16° 39' v. d.
nadmořská výška:	276 m
PSČ:	678 01
základní sídelní jednotky:	24
místní části:	9
katastrální území:	8
adresa městského úřadu:	Městský úřad Blansko nám.Svobody 3 678 24 Blansko
starosta:	Jaroslava Králová
E-mailová adresa

Blanenský zámek, ve kterém je blanenské muzeum

Pohled na kostel sv. Martina

Parčík na náměstí Svobody

Pohled z Wanklova náměstí přes náměstí Republiky na budovu Komereční banky

Správní budova firmy ADAST

Památník "Hrdinům od Zborova"

Blansko je okresní město v Jihomoravském kraji. Leží v údolí řeky Svitavy 20 km severně od Brna. Centrum má nadmořskou výšku 276 m, větší část města se rozkládá ve svahu nad levým břehem Svitavy. Blansko zaujímá rozlohu 18,29 km² a má 20 271 obyvatel (k 27. červnu 2005).

[editovat] Historie

Pohled z náměstí Republiky na Wankelovo náměstí (v dálce je vidět kostel sv. Martina)

První zmínka o zdejší osadě (dnešním Starém Blansku) na pravém břehu Svitavy se vyskytuje v listině olomouckého biskupa Jindřicha Zdíka a pochází z roku 1141. Roku 1277 založil olomoucký biskup Bruno ze Schauenburku na protější straně řeky osadu novou, která se jako tzv. Nové Blansko stala jádrem pozdějšího města. Obě osady byly sloučeny v roce 1526. Roku 1580 povýšil Matyáš Žalkovský ze Žalkovic Blansko na městečko. Slezský rod hrabat Gellhornů zde v roce 1698 založil první železárny. K významnému rozvoji Blanska došlo v 19. století právě v souvislosti s rozmachem zdejších železáren a strojíren. Na město je povýšil císař František Josef I. teprve roku 1905. V roce 1949 se stalo Blansko okresním městem. Dodnes si Blansko zachovalo svůj převážně průmyslový charakter.

[editovat] Zajímavá místa a stavby v Blansku

Blansko leží na železniční trati Brno-Česká Třebová a je východiskem turistických cest do oblasti Moravského krasu. Východně od města se nachází zřícenina hradu Blansek.

[editovat] Náměstí

náměstí Republiky – náměstí v centru města; na náměstí leží budova Komerční banky, budova Městského úřadu, hotel Dukla, je zde vybudován vodotrysk, lavičky a také parkovací místa; v období prázdnin tu promítá letní kino
náměstí Svobody – náměstí před budovou blanenské radnice; uprostřed náměstí je parčík s lavičkami, fontánkou s labutěmi, bronzovou sochou hříbat (připomínka zemědělských budov, které tu v minulosti stávaly) a památníkem padlých v 1. světové válce
Wankelovo náměstí – podlouhlé náměstí v srdci Blanska s výzdobou tvořenou litinovými sochami
Rožmitálova ulice – nově opravená ulice (pěší zóna) s cihlově červenou dlažbou, lavičkami, litinovou výzdobou a fontánkou; jedna z laveček připomíná místo, kde v roce 1906 odpočíval Jára Cimrmana
park Zborovák – nově zrekonstruovaný park u vlakové zastávky

[editovat] Historické stavby

blanenský zámek se zámeckým parkem – v zámku je dnes umístěno Muzeum Blansko s několika stálými expozicemi: historie železářství, blanenská umělecká litina 19. a 20. století, Moravský kras, historické interiéry; v tomto zámku mimo jiné pobýval lékař a archeolog Jindřich Wankel, spisovatel Ferdinand von Saar nebo Karolina Meineke
ADAST – správní budova firmy ADAST Blansko a. s. postavená v roce 1911 ve windsorském stylu po vzoru zámku Miramare; nyní je této budově vinárna a restaurace
barokní kostel sv. Martina (postaven 1672–1691) – původně zde stál románský (později gotický) kostel, založený v 1. pol. 12. století olomouckým biskupem Jindřichem Zdíkem; starobylý zvon ve věži kostela je jedním z nejstarších na Moravě; v blízkosti kostela je instalována pamětní deska [[Karoliny Meineke
Klamova huť (z roku 1855) – poslední zachovaná huť železáren z 19. století, dříve muzeum umělecké litiny, nyní opět výrobní prostory
dřevěný kostelík ze 17. století, přivezený sem v roce 1936 z Podkarpatské Rusi
radnice – postavena r. 1885, současnou podobu nabyla v roce 1904, kdy byla dostavěna věž s hodinami; sídlo úřadu starosty a některých složek Městského úřadu

[editovat] Památníky

památník Boženy Němcové, nachází se v parčíku u křižovatky ulic Žižkovy a Havlíčkovy
památník padlým v 1. světové válce. Stojí v parku na Náměstí Svobody.
památník hrdinům bitvy u Zborova, byl odhalen v roce 1947 a přečkal bez úhony dobu komunistické totality. Bodák z pušky byl ukraden až po roce 1989. Nachází se v parčíku u zastávky ČD Blansko-město.
památník osvobození – „Rudoarmějec“, je v parčíku u křižovatky ulic Sadové, Seifertovy a Hybešovy.

[editovat] Moderní stavby

Městská knihovna Blansko – okresní knihovna
Galerie města Blanska – expozice výtvarného umění
Městský klub – klubové zařízení s velkým sálem a jevištěm, malými sály a klubovnami; budova od července 2006 prochází rekonstrukcí vnitřních prostor; součástí klubu je restaurace s letní zahrádkou
Kino Blansko
Nemocnice Blansko
hotel Dukla – zastaralá budova slouží jako ubytovna pro zahraniční dělníky; pravidelně se objevují návrhy na její zbourání
hotel Macocha
domov důchodců

[editovat] Střední školy

Gymnázium Blansko
Obchodní akademie a Střední zdravotnická škola
Střední odborná škola a Střední odborné učiliště

[editovat] Členění města

Město se člení na na 8 katastrálních území s 9 místními částmi. Katastrální území jsou:

Blansko
Blansko - Dolní Lhota
Blansko - Horní Lhota
Blansko - Hořice
Blansko - Klepačov
Blansko - Lažánky
Blansko - Olešná
Blansko - Těchov (místní části Těchov a Blansko - Obůrka)

[editovat] Městské čtvrti

Město se člení neoficiálně na tyto městské čtvrti:

Zborovce
Sever
Písečná
Podlesí
Blansko-město
Staré Blansko

[editovat] Významné osobnosti

Karel Absolon (1877–1960) – významný badatel v Moravském krasu
Jindřich Wankel – lékař, moravský archeolog a speleolog
Jaroslav Bakeš – lékař, významný chirurg, zakladatel ústavu pro onkologické pacienty v Brně
Ludvík Daněk – olympijský vítěz v hodu diskem
Erich Roučka – vynálezce a zakladatel podniku Metra Blansko
Rudolf Barák – komunistický aparátčík, 1953–1961 ministr vnitra
Miroslav Trapl – historik, který působil mj. na brněnské a olomoucké univerzitě
Karel Ježek – zakladatel prosperujícího průmyslového podniku v Blansku, dlouholetý starosta Blanska, zasloužil se o jeho povýšení na město v r. 1905
Karel Jaroslav Maška – archeolog, objevitel světoznámých archeologických nalezišť Předmostí u Přerova a jeskyně Šipka u Štramberka

U kostela sv. Martina se nachází pamětní deska Karoliny Meineke první manželky pozdějšího anglického krále Viléma IV.., která poslední léta svého života trávila na zámku v Blansku, kde také v roce 1815 zemřela.

[editovat] Sport v Blansku

Blansko bývá v současnosti označováno za „město sportu“. Jednak zde působí řada sportovních klubů a oddílů, z nichž vzešla mnohá významná jména českého vrcholového sportu (především blanenský rodák a olympijský vítěz v hodu diskem Ludvík Daněk); navíc se ve městě nachází i široká škála moderních sportovišť (kryté lázně, aquapark, nově rekonstruovaná hřiště a tělocvičny).

Z významných sportovních a kulturních akcí nadregionálního významu se ve městě každoročně konají např. červnový mezinárodní Půlmaraton Moravským krasem a podzimní cestovatelsko-dobrodružný festival Rajbas Outdoor Kotlík.

Panorama města Blansko