Bora-Bora
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Bora-Bora je ostrovem a součástí Francouzské Polynésie. Leží v jižním Pacifiku ve skupině Společenských ostrovů, 280 km severozápadně od ostrova Tahiti, největšího ostrova této skupiny. Každý ze zdejších ostrovů je pozůstatkem jedné nebo více sopek a většinu z nich navíc obklopují prstence korálového útesu.
Obsah |
[editovat] Geografie
Bora – Bora je poloatol, což znamená, že uvnitř korálového útesu nad bývalou kalderou leží mělká modrá laguna, nad jejíž hladinu se zvedají poslední trosky kráteru, v tomto případě v podobě velkého ostrova a dvou dalších ostrovů – Toopua a Toopuaiti. Hlavní ostrov je hornatý a jeho dominantu tvoří Pahia a Otemanu, dva ostré skalnaté vrcholy dosahující výšky 660 m.n.m. a nejvýše položeným bodem Mt. Otemanu dosahující výšky 725 m.n.m. V prstenci korálových ostrovů, ostrůvků a útesů, který ostrov Bora – Bora obklopuje, existuje jediná úžina, volná mořská cesta známá jako motus, jíž mohou lodě proplouvat až do vnitřní laguny, která je přírodním, dobře chráněným přístavem.
[editovat] Flóra
Návětrné deštivé svahy zarůstá džungle, ve vlhkých údolích rostou háje mohutných kaštanovníků (Inocarpus edulis) s jedlými plody. V roklích bují stromové kapradiny a na horských stráních banánovníky (Musa fehi). Závětrné, sušší svahy kryjí travnaté savany s občasnými keři a stromy. Pobřeží jako na všech ostrovech Tichomoří obsadily kokosové palmy, v jejichž stínu rostou ibišky lípolisté a přesličníky. Tropické teploty od 24ºC zmírňují čerstvé brízy východních směrů.
[editovat] Historie
Polynésané, kterých žije dnes na ostrově asi 6000, kolonizovali ostrov před 1100 lety a dodnes se na něm zachovalo několik starobylých chrámů. V jednom z nich byly nalezeny dlaždice s vytesanými posvátnými mořskými želvami. Jako první Evropan navštívil ostrov Bora-Bora v roce 1722 holandský cestovatel Jakob Roggeveen. Kapitán James Cook spatřil ostrov poprvé v roce 1769 a v prosinci 1777 u něho přistál. Zaznamenal si, že se jmenuje „Bola Bola“ (což znamená Prvorozený). V roce 1895 se Bora-Bora stal součástí Francouzské Polynésie.
Ostrov sloužil během 2. světové války jako americká letecká a námořní základna.
Dnes je Bora-Bora stále častěji cílem turistů z celého světa. Kromě příjmů z turistiky je hlavním zdrojem obživy vývoz kopry, vanilky a perleťoviny.
[editovat] Ráj turistů
Bora-Bora nabízí širokou paletu aktivit a zajímavých míst, kvůli kterým na ostrov každoročně zavítají tisíce turistů. Na samotné pevnině existují dvě centra. Administrativním centrem ostrova je Vaitape, které se nachází na západním pobřeží a je zároveň i nejživější a nejobydlenější částí celého ostrova. Druhým centrem je Matira, též nazývaná „Matira point“, jedná se o nejjižnější cíp ostrova s nádhernými plážemi a rozsáhlými lagunami.
[editovat] Sportovní vyžití
K nejoblíbenějším aktivitám na ostrově patří: jízda na kajaku, paragliding, vodní lyžování, šlapadla, výlety na lodi s proskleným dnem, windsurfing, tenis, stolní tenis, plážový volejbal, plavání v bazénu nebo projížďka na vodním skútru. K těm nejoblíbenějším činnostem na ostrově však patří šnorchlování a potápění a to především pro pestrobarevnost zdejší mořské fauny. Pod vodou se lze setkat s houfy pestrobarevných ryb, baracudami, rejnoky, mantami, murénami, želvami či žraloky. Se zkušeným místním průvodcem se lze vydat i na pěší tůru na nejvyšší dominanty ostrova - horu Pahia či Otemanu, ze kterých se návštěvníkům naskytne výhled na rozsáhlé laguny podél celého ostrova.
