Nizozemsko

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie

Nederland Nizozemsko
vlajka znak

Rozloha	41 526 km² (131. na světě) z toho 18,41 % vody
Počet obyvatel	16 335 998 (59. na světě, 2006)
Hustota zalidnění	393 / km² (15. na světě)
Jazyk	nizozemština
Národnostní složení	{{{národnosti}}}
Náboženství	katolické, protestantské, islám (mezi přistěhovalci)
Nejvyšší bod	Vaalserberg (321 m n. m.)
Hlavní město	Amsterdam
Státní zřízení	konstituční monarchie
Podřízené celky	{{{dělení}}}
Královna	Beatrix
Premiér	Jan Peter Balkenende
Hymna	Wilhelmus van Nassouwe
Vznik	23. května 1568 (osvobozením od španělské nadvlády)
Měna	euro (EUR)
ISO 3166-1	528 NLD NL
MPZ	NL
Doména	.nl
Telefon	+31
Časové pásmo	UTC +1

Nizozemsko, nepřesně také Nizozemí nebo Holandsko, je jednou ze tří zemí Nizozemského království ležící v severozápadní Evropě. Je jednou z nejhustěji osídlených zemí světa.

Holandsko je sice běžné označení pro celé Nizozemsko, pochází ale od názvu bývalého hrabství Holandsko, které zahrnuje dnešní provincie Severní a Jižní Holandsko, a přesně vzato znamená tedy jen část Nizozemska – viz Holandsko.

Nizozemí je označení historického nízko položeného území v okolí ústí řek Rýn, Šelda a Mása, zhruba odpovídající území dnešních států Nizozemsko, Belgie, Lucembursko, pro které se vžil nový název Benelux.

[editovat] Provincie Nizozemska

Nizozemsko je tvořeno 12 provinciemi: Friesland, Groningen, Drenthe, Overijssel, Flevoland, Gelderland, Utrecht, Noord-Holland (Severní Holandsko), Zuid-Holland (Jižní Holandsko), Zeeland, Noord-Brabant (Severní Brabantsko) a Limburg (Limburk).

Nizozemské provincie

[editovat] Poloha a charakter území

Nizozemsko je nížinatá země na pobřeží Severního moře. Na východě hraničí s Německem a na jihu s Belgií. Pro pobřežní oblasti Nizozemska jsou typické prolákliny mělkých přílivových plošin. Existují dva druhy těchto plošin – watty a marše. Watty jsou přílivem zaplavovány a odlivem obnažovány. Na mnoha místech obyvatelé země zpevnily písečné valy a přesypy, postavili hráze a odčerpáváním vody udržují watty vysušené-takto rozšiřují území státu. tyto plochy se nazývají poldery. Marše jsou úrodné pobřežní nížiny na říčních nánosech. Při jejich dostatečném odvodnění se mění v úrodná pole. Na východě a jihu Nizozemska se nachází pahorkatina, jejichž údolími protékají velké evropské řeky.Na jihozápadě se táhne lesnatá plošina, kde se nachází nejvyšší vrchol Nizozemska, 321 metr vysoký Vaalserberg.

[editovat] Podnebí

V Nizozemsku převládá podnebí oceánské. Roční úhrn srážek je poměrně vysoký, pohybuje se v rozmezí 750–850 mm. Velmi často se ve vnitrozemí objevují mlhy a často vane silný vítr. Na pobřeží často zuří bouře. Tyto bouře mohou způsobovat záplavy. Jen šest dní v roce je v Nizozemsku bezvětrno. Podnebí v Nizozemsku ovlivňuje také teplý mořský proud v Atlantském oceánu. Díky němu jsou zimy relativně teplé, naopak léta příliš teplá nejsou.

[editovat] Obyvatelstvo

90 % všech Nizozemců žije ve městech. Nizozemsko je velmi hustě osídlené - ačkoli má Nizozemsko oproti poloviční rozlohu Česku, žije zde více obyvatel – 16 milionů. Skoro polovinu těchto obyvatel zahrnuje konurbace Randstad, kterou především tvoří čtyři velké aglomerace Amsterdam, Haag, Rotterdam a Utrecht. Nizozemsko je příkladem (nepočítáme-li přistěhovalectví po 2. světové válce) etnicky téměř homogenního státu. Vedle většiny Nizozemců zde žijí menšiny Frísů (jejich jazyk fríština je úřední) a Němců. Ještě menší jsou pak menšiny přistěhovalců z Maroka, Surinamu, Antil, Indonésie a Turecka.

[editovat] Hospodářství

Základem nizozemského hospodářství je průmysl, obchod a doprava. Určitou roli hraje i zemědělství. Nejdůležitější těžbou nerostné suroviny je těžba zemního plynu (Nizozemsko je v těžbě zemního plynu 6. na světě). Ten je určen především k výrobě elektrické energie, kterou vyrábějí tepelné elektrárny na zemní plyn, a na export. Kromě něj se těží ještě ropa, sůl kamenná, draselno-hořečnaté soli, vápenec, slín a keramická hlína. Zvláště zpracování ropy je velmi rozvinuté, největší rafinerie se nachází u Rotterdamu, dále je rozvinutý průmysl chemický, elektrostrojírenský, potravinářský, sklářský, textilní, keramický, papírenský a hutnictví železa a hliníku. Díky velmi výhodné poloze u moře se velmi dobře daří obchodu a dopravě, vždyť Nizozemsko se může chlubit přístavem Europort v Rotterdamu, který je největší na světě.

V Nizozemsku je převaha nížin, je zde mírné vlhké podnebí a úrodné půdy, proto jsou zde předpoklady pro dobře rozvinuté zemědělství. Nizozemské zemědělství je vysoce rozvinuté, intenzivní, výkonné a mechanizované. Zaměstnává ale jen 3,7 % obyvatelstva. Pěstují se různé plodiny, nejvíce ale obilí, cukrová řepa, kukuřice a brambory. Živočišná výroba se na zemědělské produkci podílí celými 70 % a zaměřuje se především na chov skotu, drůbeže a prasat.

[editovat] Historie

Ve starověku se na území dnešního Nizozemska usídlily germánské a keltské kmeny, které mezi sebou soupeřily o moc. Přibližně v 10. století došlo k rozdrobení země na jednotlivá knížectví, ve kterých vznikají města s kvetoucím obchodem a řemesly. Po několika pokusech o sjednocení se celé území dostalo v roce 1477 do rukou Habsburků. Na přelomu 16. a 17. století se země stala místem náboženských nepokojů, které však paradoxně vůbec nebránily hospodářskému rozmachu.

V průběhu Nizozemské revoluce vznikla v severních oblastech země tzv. Utrechtská unie, která v roce 1581 vyhlásila vznik Spojených provincií nizozemských. V roce 1795 se nizozemských provincií zmocnila francouzská vojska. Francouzi na tomto území vyhlásili Batavskou republiku a později Holandské království, které bylo v letech 1810 až 1814 připojeno přímo k Francii. Na Vídeňském kongresu v roce 1815 bylo vyhlášeno Spojené království nizozemské, ke kterému patřila do roku 1830 i Belgie a Lucembursko. Po odtržení Belgie vzniklo Nizozemské království spojené až do roku 1890 personální unií s Lucemburskem.

Během první světové války si Nizozemsko uchovalo nezávislost, ve druhé světové válce ho však obsadila německá armáda. Po jejím ukončení přišlo Nizozemsko o většinu kolonií (jediným pozůstatkem jsou zámořská území v Karibiku Aruba a Nizozemské Antily).

[editovat] Členství země v organizacích

Nizozemsko je členskou zemí Evropské unie, Severoatlantické aliance (NATO), OSN, Rady Evropy, OBSE a OECD.

[editovat] Podívejte se také na

Wikcionář obsahuje slovníkovou definici slova Nizozemsko.

Nizozemsko - Nederland (NL)
Provincie (Provincies) a jejich hlavní města: Drenthe (Assen) \| Flevoland (Lelystad) \| Frísko (Leeuwarden) \| Gelderland (Arnhem) \| Groningen (Groningen) \| Jižní Holandsko (Haag) \| Limburk (Maastricht) \| Overijssel (Zwolle) \| Severní Brabantsko ('s-Hertogenbosch) \| Severní Holandsko (Haarlem) \| Utrecht (Utrecht) \| Zeeland (Middelburg)

Nizozemsko - Nederland (NL)