Chaskovo
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
| Хасково Chaskovo |
|
|---|---|
 |
|
| základní data | |
| oblast: | Chaskovská oblast |
| opština: | Chaskovo |
| Administrativní dělení: | |
| Rozloha: | km² |
| Počet obyvatel: | 83 755 |
| Hustota zalidnění: | ob./km² |
| Etnické složení: | bulhaři |
| Náboženské složení: | pravoslaví, islám |
| Zeměpisná šířka: | 41° 56' sev. šířky |
| Zeměpisná délka: | 25° 34' vých. délky |
| Nadmořská výška: | 196 m |
| Telefonní předvolba: | |
| Poštovní kód: | |
| Starosta: | Georgi Ivanov |
| Oficiální web | |
Chaskovo (bulharsky Хасково, turecky Hasköy) je oblastní město v jižní části Bulharska. Žije zde 83 755 obyvatel.
[editovat] Historie
Podle archeologů byla oblast dnešního Chaskova osídlena již v dobách před sedmi tisíci lety. Velmi dlouhou historii dokazují památky thráckého, římského a středověkého osídlení.
V 9. století tu vznikla pevnost, která se později rozšířila na město. To prosperovalo a brzy se stalo centrem svého regionu, rozprostírajícího se mezi řekami Klokotnica, Charmanlijska a Marica. Už ve 14. století sem začal pronikat islám, v souvislosti s rostoucím vlivem Osmanské říše. Roku 1395 tu byla pak otevřena první mešita (Eski camii – stará mešita), první která vznikla na Balkánském poloostrově. Zajímavostí je, že její minaret je mírně nakloněný.
Na konci 18. století již bylo známé pod názvem Marsa. Později se z tureckého názvu Hasköy vytvořilo přidáním slovanské koncovky a změnou první souhlásky dnešní Chaskovo. O další století později se sem začali usazovat více Bulhaři, tehdy město bylo důležitým obchodním centrem na trasách z Edirne a Istanbulu. Později si získalo prověst producenta hedvábí, bavlny a koberců.
Po osvobození roku 1878 se stalo cenrem té bulharské oblasti, kde dominoval tabákový průmysl. V roce 1985 oslavilo již 1000 let své existence, při té příležitosti byla otevřena nová zvonice. V roce 2003 tu byla vztyčena 32 m vysoká socha matky Ježíše, Marie. Socha je zapsaná v Guniessově knize rekordů.
[editovat] Ekonomika
Od 90. let minulého století se zde objevili zahraniční investoři, v centru města se objevilo mnoho nových obchodů. Průmysl je stále ještě zaměřen na pěstování a zpracování tabáku; dále je také zastoupen potravinářský, stojírenský a chemický. Významné jsou i nedaleké minerální lázně.
[editovat] Externí odkazy
- Stránky opštiny (bulharsky)
- Haskovo.net
- Chaskovská opština na stránkách Domino.bg
- Haskovo.info
- Haskovo.biz
|
|
 |
|---|---|
|
Oblasti a jejich správní centra: Blavgoevgradská oblast (Blavgoevgrad) | Burgaská oblast (Burgas) | Dobričská oblast (Dobrič) | Gabrovská oblast (Gabrovo) | Chaskovská oblast (Chaskovo) | Jambolská oblast (Jambol) | Kardžalijská oblast (Kardžali) | Kjustendilská oblast (Kjustendil) | Lovečská oblast (Loveč) | Montanská oblast (Montana) | Pazardžická oblast (Pazardžik) | Pernická oblast (Pernik) | Plevenská oblast (Pleven) | Plovdivská oblast (Plovdiv) | Razgradská oblast (Razgrad) | Rusenská oblast (Ruse) | Šumenská oblast (Šumen) | Silisterská oblast (Silistra) | Slivenská oblast (Sliven) | Smoljanská oblast (Smoljan) | Sofijská oblast (Hlavní město Sofie) | Sofie-město (Hlavní město Sofie) | Starozagorská oblast (Stara Zagora) | Targovišťská oblast (Targoviště) | Varenská oblast (Varna) | Velikotarnovská oblast (Veliko Tarnovo) | Vidinská oblast (Vidin) | Vracanská oblast (Vraca) |
|
