Sofie
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Sofia София |
|
---|---|
základní data | |
Oblast: | Sofia-město |
Okres: | Sofia |
Administrativní dělení: | 24 městských obvodů |
Rozloha: | 1 310 km² |
Počet obyvatel: | 1 192 603 (odhad 2004) |
Hustota zalidnění: | 907 ob./km² |
Zeměpisná šířka: | 42° 42' s. š. |
Zeměpisná délka: | 23° 20' v. d. |
Nadmořská výška: | 550 m |
Telefonní předvolba: | +359 2 |
Poštovní kód: | 1000 |
Starosta: | Bojko Borisov |
Oficiální web |
Sofie (bulharsky София) je hlavní město Bulharska, které je situováno do podhůří Vitošy na západě státu. Město má výhodnou strategickou polohu na křižovatce cest z Bělehradu do Istanbulu a do Bukurešťi, což ho předurčuje se stát významným dopravním uzlem celé oblasti respektive Bulharska. Počet obyvatel města je udáván na 1 113 700.
Obsah |
[editovat] Historie
Sofia byla založena už v 8. století př. n. l., je to druhé nejstarší hlavní město v Evropě. Založili ji původně Thrákové, jako osadu Serdica podle místního serdického kmene. Roku 29 byla dobyta Římany. Později se stala centrem provincie Dacia Mediterreanea. Ve 4. století se stalo oblíbeným sídlem římského císaře Konstantina Velikého. V roce 447 byla vydrancována Huny. Až Byzantinci ji přebudovali a přejmenovali na Triaditsu. Po dobytí Slovany v 9. století získalo město konečně název Sofie, podle řeckého slova „moudrost“. (Jiný pramen uvádí, že město dostalu svůj název v 16. století podle kostela sv. Sofie). Roku 1382 ji dobyla Osmanská Říše a Sofia se stala centrem jimi zřízené provincie Rumelia. Od Turků byla osvobozena roku 1878 Rusy, o rok později se stala hlavním městem již nezávislého Bulharska. Rusové město osvobodili z německé okupace i za 2. světové války.
[editovat] Významné stavby
Sofii se nachází 16 univerzit, sídlo metropolity Ortodoxní církve a římské katolické diecéze. Známými kostely jsou Kostel sv. Jiří, Kostel sv. Sofie, mešita Banya Baši ze 16. století, Bojanský kostel a snad nejzámější Katedrála Alexandra Něvského. Mešita je jednou z mála budov, které se dochovaly jako pozůstatek turecké okupace města mezi lety 1393-1878.
[editovat] Doprava
Od roku 1997 má Sofia funkční systém metra. Do té doby vše musela zvládat autobusy a tramvajemi. Metro se stavělo dlouhých třicet let, jeho výstavba totiž byla několikrát zastavena s odůvodněním nedostatku finančních prostředků.
[editovat] Průmysl
Město má velké metalurgické závody na výrobu kovů, dále je ve městě zastoupen strojní průmysl, textilní, chemický a potravinářský. Po skončení II. světové války, došlo ve městě k rozsáhlé industrializaci a masové výstavbě bytových jednotek, který značně narušily estetický ráz města.
[editovat] Externí odkazy
- Město Sofia
- Sofijská městská rada
- Sofia.com
- Sofijská cestovní příručka - on-line
- Obrázky města
- Další obrázky města
- Kulturní průvodce
- Základní informace o Sofii.
- Mestka doprava ve Sofii.
|
![]() |
---|---|
Oblasti a jejich správní centra: Blavgoevgradská oblast (Blavgoevgrad) | Burgaská oblast (Burgas) | Dobričská oblast (Dobrič) | Gabrovská oblast (Gabrovo) | Chaskovská oblast (Chaskovo) | Jambolská oblast (Jambol) | Kardžalijská oblast (Kardžali) | Kjustendilská oblast (Kjustendil) | Lovečská oblast (Loveč) | Montanská oblast (Montana) | Pazardžická oblast (Pazardžik) | Pernická oblast (Pernik) | Plevenská oblast (Pleven) | Plovdivská oblast (Plovdiv) | Razgradská oblast (Razgrad) | Rusenská oblast (Ruse) | Šumenská oblast (Šumen) | Silisterská oblast (Silistra) | Slivenská oblast (Sliven) | Smoljanská oblast (Smoljan) | Sofijská oblast (Hlavní město Sofie) | Sofie-město (Hlavní město Sofie) | Starozagorská oblast (Stara Zagora) | Targovišťská oblast (Targoviště) | Varenská oblast (Varna) | Velikotarnovská oblast (Veliko Tarnovo) | Vidinská oblast (Vidin) | Vracanská oblast (Vraca) |