Turečtina

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie

Turečtina (Türkçe)

Rozšíření:

Turecko, Bulharsko, Kypr, Řecko, Makedonie, Rumunsko, Uzbekistán

Počet mluvčích:

51 milionů – 73 milionů

Klasifikace:

Altajské jazyky (sporné)
- Turkické jazyky
  - Oghuzské jazyky

Písmo:

Latinka

Postavení

Regulátor:

Turecká jazyková rada (Türk Dil Kurumu)

Úřední jazyk:

Kypr, Makedonie, Severokyperská turecká republika, Turecko, uznávána jako jazyk menšiny v Bulharsku

Kódy

ISO 639-1:

ISO 639-2:

tur (B)

tur (T)

SIL:

TRK

Wikipedie

tr.wikipedia.org

Turečtina je turkický jazyk používaný zejména v Turecku, Bulharsku, na Kypru, na území bývalé Osmanské říše a je také jazykem několika milionů imigrantů v zemích Evropské unie. Turečtina používala výhradně arabské písmo až do roku 1928, kdy byla na popud Kemala Atatürka zavedena latinka.

Mezi turečtinou a jinými oghuzskými jazyky, např. azerštinou, turkmenštinou či kaškajštinou, je poměrně vysoká úroveň vzájemné srozumitelnosti. Počet rodilých mluvčích v této podskupině dosahuje 100 milionů a celkový počet mluvčích 125 milionů.

[editovat] Rozšíření jazyka

Mimo Turecka a turecké části Kypru, kde je turečtina hlavním jazykem, turecky mluví i menšiny v Bulharsku, Řecku, Íránu, Makedonii, Moldavsku, Sýrii, Iráku a Ázerbájdžánu a komunity v Rumunsku, Albánii, Srbsku, Černé Hoře, Nizozemsku, Německu, Austrálii, Kanadě, USA, Brazílii, ve Venezuele, v Kolumbii, Belgii, ve Velké Británii, v Dánsku, ve Švédsku, Švýcarsku, v Rakousku, Kazachstánu, Rusku, Kyrgyzstánu, Uzbekistánu a na Ukrajině (Krym).

[editovat] Externí odkazy

Turkické jazyky
Západoturkické:
Golgarské: čuvašština \| chazarština \| bolgarština
Oghuzské: turečtina \| afšarština \| ázerbájdžánština \| turkmenština \| krymskotatarština \| urumština \| kaškaiština \| khorasanská turečtina \| salarština \| gagauština \| pečeneština \| osmanská turečtina
Kypčacké: kypčacko-bolgarské (tatarština \| baškirština \| barabština) \| kypčacko-kumanské (krymskotatarština \| urumština \| karačaj-balkarština \| kumykština \| karaimština \| krymčakština \| kumanština \| kipčačtina) \| kypčacko-nogaiské (kazaština \| karakalpakština \| nogaiština)
Čagatajské: uzbečtina \| ujgurština (aini) \| lop \| ili turki \| čagatajština
Východoturkické:
Khalajština \| Kyrgyzsko-kypčacké: kyrgyzština \| altajština
Uyghurské: jakutština \| tuvanština \| chakaština \| šorština \| fu-yu kirgizština \| čulymština \| tofa \| dolganština \| západní yugurština \| severní altajština