Delfy
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Delfy jsou městem a archeologickým nalezištěm v Řecku.
[editovat] Historie
První stopy civilizace na území Delf pocházejí z mykénského období. V následujícím období zde vzniká a upevňuje se kult boha Apollóna, který zde podle báje zabil had Pýthóna, jenž chránil věštírnu bohyně Země Ge. Během 8. století př. n. l. – 7. století př. n. l. se vyvíjí delfská svatyně, takže koncem 7. století jsou postaveny první dva kamenné chrámy, jeden je zasvěcen bohyni Athéně, druhý Apollónovi. Začátkem 6. století př. n. l. se Delfy stávají součástí Amphiktonu, spojení městských států, které měly stejnou politiku a chránily svatyni před útoky dobyvatelů. Postupem času se Delfy stávají hlavním střediskem uctívání boha Apollóna a r. 582 př. n. l. jsou dějištěm Pýthijských her, které se zde konají každé čtyři roky na počest boha Apollóna a na památku jeho vítězství nad hadem Pýthónem.
Éra od 6. do 4. století př. n. l. znamená největší rozkvět slávy Delf. V této době zde vyrůstá mnoho přepychových budov z obětních darů Apollónovi od řeckých měst a občanů. Každé závažné rozhodnutí, které v té době v Řecku mělo být učiněno, vyžadovalo věšteckou prognózu. Například lýdský král Kroisós si před vyhlášením války Persii vyžádal věštbu, jak to dopadne. Odpověď zněla, že překročí-li řeku Halys, zničí velkou říši. Král s klidným svědomím válku vyhlásil, avšak zapomněl, že sám rovněž vládne velké říši. Z toho vyplynulo, že pýthyjská věštba velmi často znamenala několikerý výklad, a proto byla téměř vždy pravdivá. Rituál spojený s věštbou se po celá staletí neměnil. Podle pověsti byl v Delfám pupek světa. Přesná měření prováděl Zeus. Vypustil dva orly a místo, kde se srazili, označil jako omfaos, tedy střed světa. A tento střed je v Delfách a je označen nádherným kamenem.
