Deus ex machina

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie

Deus ex machina je literární termín, který se v češtině ustálil pod svým doslovným překladem bůh ze stroje.

[editovat] Antika

Deus ex machina pochází z antického divadla. Je to způsob, kterým antičtí dramatici řešili zdánlivě neřešitelnou situaci, do které se dostal hlavní hrdina. V takovém momentě byl na jeviště prostřednictvím mechanického zařízení spuštěn nějaký bůh (často v podobě sochy) a situaci rozřešil.
V pozdějších dobách se takto označuje už jen princip náhlého a nečekaného vyřešení situace.

[editovat] Klasicismus

Vzhledem k tomu, že období klasicismu čerpalo všemi možnými způsoby z antických tradic, se tento princip v klasicistním dramatu často objevuje.
Jako příklad můžeme zmínit zakončení komedie Tartuffe od Molièra. Do prohry Orgona vstupuje králův posel, a vše dostává jiný směr.

[editovat] Současnost

Dnes se termín deus ex machina používá v přeneseném významu jako někdo (popř. něco) náhle se objevující a přinášející nečekané řešení, zejména v literatuře, řidčeji i jinde.
Příkladem může být např. povídka Jestřáb kontra Hrdlička od Svatopluka Čecha a zásah doktora Volného.