Diecéze
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Diecéze (lat. dioecesis) označuje správní jednotku
- starověké římské říše pro oblast finanční správy;
- církví s episkopální strukturou (katolická církev, pravoslaví, anglikánská církev apod.).
Tohoto pojmu (latinského, převzatého z řečtiny) se původně užívalo ve starověkém Římě pro označení oblastí finanční správy. Císař Diocletianus tímto názvem označil nově zřízené správní jednotky nadřazené provinciím.
V katolické církvi jsou nadřazenou jednotkou diecéze církevní provincie, podřazené pak vikariáty (na Moravě děkanáty) a farnosti. V jejím čele stojí sídelní biskup, který může mít k ruce pomocné biskupy. Nejstarší a historicky nejvýznamnější diecéze v provincii se obvykle nazývá arcidiecézí, v jejíž čele stojí arcibiskup, který zároveň zastává post metropolity – představeného provincie.
Obsah |
[editovat] Diecéze na území Česka
[editovat] Česká provincie
- arcidiecéze pražská
- diecéze českobudějovická
- diecéze královéhradecká
- diecéze litoměřická
- diecéze plzeňská
[editovat] Moravská provincie
[editovat] Jiné církve
- Pravoslavná církev má místo diecézí eparchie (biskupství), pražská a olomoucko-brněnská. V Praze sídlí arcibiskup.
- Řeckokatolická církev na území Česka a Slovenska spadala historicky pod Lvovskou a pak pod Prešovskou diecézi. Od roku 1993 je na českém území zřízen samostatný exarchát podřízený přímo papeži.
