Dobře uspořádaná množina
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
V matematice se pojmem dobře uspořádaná množina označuje uspořádaná množina S, jestliže každá neprázdná podmnožina S má nejmenší prvek vzhledem k uspořádání na S. Uspořádání na množině S se pak nazývá dobré uspořádání.
E.Zermelo dokázal, že při přijmutí axiomu výběru do Zermelo-Fraenkelovy axiomatizace teorie množin je možno dokázat, že každou množinu lze dobře uspořádat. Tento princip je znám jako princip dobrého uspořádání.
S dobrým uspořádáním souvisí i paradoxy typu „Sorités“ (některé objekty nelze v rámci klasických teorií množin modelovat, např. hromada písku, ze které je-li odebráno 1 zrno zbyde opět hromada písku (může taková hromada obsahovat 1 zrno, 2 zrna, 3 zrna…)), tyto paradoxy jsou vyřešeny ve Vopěnkově alternativní teorii množin zavedení tzv. polomnožin.
[editovat] Příklady
- Přirozená čísla s uspořádáním menší nebo rovno jsou dobře uspořádaná.
- Celá čísla s uspořádáním menší nebo rovno nejsou dobře uspořádaná, jelikož například množina všech záporných čísel nemá nejmenší prvek.
- Reálná čísla s uspořádáním menší nebo rovno nejsou dobře uspořádaná, jelikož například interval (0,1) nemá nejmenší prvek.
- Ačkoli celá čísla s uspořádáním menší nebo rovno nejsou dobře uspořádaná, lze na nich vytvořit dobré uspořádání. Například následující relace je dobré uspořádání: x <z y, právě když |x| < |y| nebo (|x| = |y| a x ≤ y). Uspořádání pak vypadá následovně
0 -1 1 -2 2 -3 3 -4 4 ...
Pokud je množina dobře uspořádaná, lze v ní použít důkazy pomocí transfinitní indukce.
[editovat] Podívejte se také na
Související články obsahuje: |