Franco Faccio
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Franco Faccio byl italským skladatelem a dirigentem.
Obsah |
[editovat] Život
Narodil se 8. března 1840 ve Veroně. Studoval v Miláně na konzervatoři. Jeho přítelem a spolužákem byl Arrigo Boito. Společně získali stipendium od italské vlády a dále studovali v Paříži. Faccio se stal přítelem Giuseppe Verdiho. Jeho sestra, Chiarina Faccio (1846 - 1923), byla sopranistkou. Zemřel v Monze 21. července 1891 na syfilitidu.
[editovat] Dílo a angažmá
- 1862 - spolu s Boitem složili kantátu Le sorelle d´Italia
- 1863 – první opera, Uprchlí Vlámové (I profughi fiaminghi); libreto napsal Emilio Praga; premiéra proběhla v listopadu v La Scale
- 1865 – opera Amleto; libreto napsal Boito
- 1867 – turné po Skandinávii a Německu
- 1868 – působil jako dirigent v milánském Teatro Carcano
- 1869 – působil jako asistent dirigenta v La Scale
- 1871 – 1890 – byl šéfdirigentem La Scaly
[editovat] Dirigovaná díla
- 1874 – dvě ze čtyř uvedení Verdiho Rekviem v Miláně (další dvě dirigoval sám Verdi)
- 8. dubna 1876 – světová premiéra opery Gioconda Amilcara Ponchielliho
- 24.března 1881 – milánské uvedení 2. verze Verdiho opery Simone Boccanegra
- 5. února 1887– světová premiéra Verdiho opery Otello
- 21. dubna 1889 – světová premiéra opery Edgar Giacoma Pucciniho
[editovat] Reference
Josef Bachtík: Giuseppe Verdi, 1963