Fryšták

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie

Fryšták
znak
základní data
status:	město
NUTS 5 (obec):	CZ0721 585211
kraj (NUTS 3):	Zlínský (CZ072)
okres (NUTS 4):	Zlín (CZ0721)
obec s rozšířenou působností:	Zlín
pověřená obec:	Zlín
historická země:	Morava
katastrální výměra:	24,16 km²
obyvatel:	3527 (3. 7. 2006)
zeměpisná šířka:	49° 17’ 6’’
zeměpisná délka:	17° 41’ 3’’
nadmořská výška:	271 m
PSČ:	763 16
základní sídelní jednotky:	8
místní části:	4
katastrální území:	4
adresa městského úřadu:	Městský úřad Fryšták náměstí Míru 43 763 16 Fryšták
starosta:	Mgr. Lubomír Doležel
Oficiální web Oficiální web městského úřadu E-mailová adresa

Město Fryšták leží ve Zlínském kraji na půli cesty mezi Zlínem a Holešovem.

Obsah

1 Historie
- 1.1 Hrdelní právo ve Fryštáku
2 Zastupitelstvo
- 2.1 Volební období 2006 - 2010
3 Významní fryštáčtí rodáci
4 Části města

[editovat] Historie

První zmínku o existenci Fryštáku nacházíme v polovině 14. století za časů panování Karla IV.Lucemburského. V písemném dokumentu z 15. ledna 1356 je uváděn "... Nicolaus Luce de Freystat clerius Olomoucensis diocesis, publicus auctoritate imperiali notarius ..." . Původní osídlení Fryštácka má však kořeny mnohem starší a existují i důkazy o pravěkém osídlení. Jak uvádí listina z roku 1382 prosperovala ve Fryštáku cechovní výroba a obchod. Název městečka byste v písemných dokumentech našli pod jménem Freistat, Freystat, Frisstak, Freistadtl, Frysstak, Fryšták atd. Ve staletích rané christianizace Evropy byl Fryštácký kraj sužován nájezdy krutých Sarmatů, Jazygů či Alanů íránského původu. Antický svět proto označoval Karpaty, k nimž náleží Fryštácká brázda, coby Sarmatské hory: Římané měli v úmyslu zřídit východně od nás provincii Sarmatia. Jeden z velmi silných vpádů Jazygů, kdy vtrhli i do našich končin, vedli např. králové Banadaspus a Zantikos (někdy kolem 175 n. l.). Na jih od Fryštácka se mezi Moravou a Váhem táhl až k Dunaji obávaný les Luna, do kterého se Římané báli vkročit. Fryšták jako tržní osada se postupně měnila ve středisko řemesel a obchodu. Zároveň se stal podhradím zeměpanského sídla hradu Lukova a tvořil tak spolu se Slušovicemi důležitý opěrný a ekonomický bod Bukovského panství a tím i obranné linie českého státu. Opevnění města dodnes dokládají názvy městských částí Hrádek, Sichrov, Bašta, Na Valech, Na Purku a Souhrady. Roku 1814 postihl Fryšták velký požár, po této události bylo celé město přestavěno, čímž se ztratila původní dřevěná zástavba. Za 2. světové války bylo fryštácko 6. 5. 1945 osvobozeno vojsky Čs. armádního sboru v SSSR, vedenými generály Karlem Klapálkem a Ludvíkem Svobodou a první poválečné volby roku 1946 ve Fryštáku dopadly: 1. ČSD, 2. ČSL, 3. národní socialisté, 4. KSČ (vyhráli pouze v městské části Horní ves), v Lukovečku, v Dolní Vsi a na Vítové získala nejvíce hlasu strana lidová.

[editovat] Hrdelní právo ve Fryštáku

Město mělo vedle privilegia vybírat mýto, právo tržní, mílové i varečné, a také mohli radní užívat i právo hrdelního. Hrdelní právo bylo Fryštáku uděleno zvláštním zákonem od Karla V. asi v 16. století, ale toto právo mělo město již dříve, ale neví se od kdy platilo ani kolikrát bylo použito. Teprve v 18. století byly zaznamenány tyto případy:

Roku 1711 byla Anna Lištěna odsouzena a potrestána ke stětí mečem a v hrobě probití srdce kůlem, protože se opakovaně dopustila smilstva a zabila své vlastní dítě.
Roku 1719 byl člověk, jehož jméno není známo, sťat mečem za krádež včel a za jiné krádeže.
Roku 1729 fryštácký soudce odsoudil k meči Karla Joanidese za zločin, který není znám. Tento rozsudek byl však změněn pražskou apelací na dvouletou obecní nebo panskou nucenou práci.
Roku 1739 byl vydán rozsudek proti Jiříkovi Čaníkovi, který se dobrovolně přiznal k ukradení jednoho pytlíku peněz z kasy na zámku v Lukově. Byl popraven oběšením.
Poslední poprava ve Fryštáku byla provedená mečem roku 1739 na delikventovi Janu Sekulovi. Opět není známo za jaký zločin. Jsou zde však uvedeny výlohy spojené s popravou. Fryšták zaplatil za kata a právní výlohy 54 zlatých.

Kata si město půjčovalo i s příslušenstvím a biřici z Uherského Hradiště (instalace lešení, přeprava , vlastní úkon i pobyt katovy družiny stály městskou kasu nemalé peníze). Popraviště se nacházelo u rozcestí na Lukoveček a Martinice tam, kde se tomu říkávalo a dodnes říká Dům hrůzy. Dodnes se traduje, že na polích u tohoto místa je špatná úroda.

[editovat] Zastupitelstvo

[editovat] Volební období 2006 - 2010

Petr Bezděčík, KSČM - ing. Jiří Dofek, Pro rozvoj TV a sportu - Mgr. Lubomír Doležel, KDU-ČSL (starosta) - Radomír Dupal, ODS (místostarosta) - Petr Ernest, KDU-ČSL - ing. Jan Görig, KDU-ČSL - Mgr. Sylva Knedlová, ODS - ing. Jan Košák, KDU-ČSL - Libor Mikl, ČSSD (radní) - Mgr. Pavel Nášel, KDU-ČSL - Richard Orsava, ČSSD - Mgr. Petr Pagáč, Společně za Fryšták zdravější (radní) - Mgr. Libor Sovadina, ČSSD - Marcela Ševelová, Pro rozvoj TV a sportu - ing. Stanislav Velikovský, CSc., Pro rozvoj TV a sportu (radní) - Radomír Vyskup, ODS - PhDr. Česlav Zapletal, ČSSD