Girolamo Savonarola
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Girolamo Savonarola, též Hieronymus Savonarola, (21. září 1452 – 23. května 1498, Florencie) byl italský náboženský a politický reformátor, dominikán.
Po roce 1484 projevoval vizionářské sklony, kázání spojoval s apokalyptickými předpověďmi. Pranýřoval nemravnost církevních hodnostářů a předpovídal boží soud. Od roku 1491 působil jako představený kláštera San Marco ve Florencii. Byl odpůrcem rodu Medici.
V roku 1494 se ve Florencii zmocnil vlády a vytvořil teokratický stát. Přísnými mravnostními zákony chtěl město přeměnit na nový Řím. Město označoval za Kristovu republiku a za jeho vlády byly zničené mnohé „pohanské“ umělecké díla. Papež Alexandr VI. mu zakázal kázat a června 1497 byl po uvalení papežské kladby exkomunikovaný.
Začátkem dubna 1498 ho uvěznili a postavili před inkviziční soud. Spolu s ním byli před soud pohnáni františkán bratr Domenico a bratr Silvestro. Byli mučení a lámáni v kole, žádali od nich, aby se přiznali ke kacířství a Savonarola k falešným předpovědím. Girolamo a Domenico nezapřeli své přesvědčení, Silvestro se přiznal ke všem předkládaným obviněním.
23. května 1498 byli všichni tři obvinění odevzdáni světské moci. Vaisonský biskup Benedetto Pagnotti vyhlásil Savonarolovu „degradaci“ slovy:Vylučuji tě z církve bojující a z církve vítězící. Savonarola ho poopravil:Pouze z bojující církve, na další nemáš oprávnění.
Tři mnichy popravili a upálili na Piazza della Signoria. Jejich popel byl vysypaný z Ponte Vecchio do řeky Arno.
Svoje vize zanechal Savonarola v latinských spisech Compendium logicum, Triumphus Crucis a De veritate prophetica.
