Grunta
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Grunta | |
---|---|
základní data | |
status: | obec |
NUTS 5 (obec): | CZ0204 599450 |
kraj (NUTS 3): | Středočeský (CZ020) |
okres (NUTS 4): | Kolín (CZ0204) |
obec s rozšířenou působností: | Kolín |
pověřená obec: | Kolín |
historická země: | Čechy |
katastrální výměra: | 0,80 km² |
obyvatel: | 84 (2. 10. 2006) |
zeměpisná šířka: | 49° 58’ 20’’ |
zeměpisná délka: | 15° 15’ 16’’ |
nadmořská výška: | 212 m |
PSČ: | 280 02 |
základní sídelní jednotky: | 1 |
místní části: | 1 |
katastrální území: | 1 |
adresa obecního úřadu: | Grunta 42 28002 Kolín 2 |
starosta: | Čeněk Pozdník |
Oficiální web obecního úřadu E-mailová adresa |
Obec Grunta se nachází asi 7 km jihovýchodně od okresního města Kolín. V obci je evidováno 40 domů a asi 85 obyvatel.
[editovat] Historie obce
V době svého založení se obec nazývala ves Grunta sv. Maří (Vallis S. Mariae), někdy také, nejspíše omylem Libeznice. Nacházela se v okrsku kutnohorském a své jméno měla po farním kostele Matky Boží. První dochovaná písemná zmínka pochází z r. 1305 a udává, že tři kutnohorští měšťané, Mikuláš Pirkner, Jan z Rosenthalu a Ratmír Čáslavský, kteří společně težili rudy blíže „Dolu kostela P. Marie“, postoupili Jindřichu Grošovi 4 lány tamtéž na založení nové štoly. V 16. století se obec dostala pod sousední panství Líbenice a spolu s ním měnila své majitele.
[editovat] Památky v obci
- Kostel Navštívení Panny Marie - současný novorománský kostel z let 1902 - 1908 postavený nákladem majitele panství Býchory a světoznámého houslisty Jana Kubelíka byl postaven na místě, kde stával již ve 14. století farní kostel. Podací právo tohoto kostela patřilo arcijáhnům kraje Kouřimského. Náležel k dekanátu Čáslavskému a měl hojné nadání. R. 1352 platil desátku papežského kopu 45 gr. polouletně. Leč. r. 1367 platil farář Mikuláš jen 45 grošů udávaje, že jest kostel jeho sešlý. Péčí horníků byl nejspíše potom zbudován pěkný kostel, o němž zapsáno, že byl vysoký, v gotickém slohu zbudovaný. Tento chrám , ačkoliv měl bohaté záduší, nebyl neopravován a postupně zchátral natolik, že byl v roce 1814 zbourán. Zbyla z něho pouze věž se šnekem, k níž r. 1817 přistavěna jednoduchá loď s tříhranným chorem a malou sakristií po levém boku. Pozůstatky tohoto kostela byly zbourány při novostavbě nového kostela. Ve věži kostela je dochován zvon z doby husitské s mápisem „ave maria gratia + pane bozie dai swobodu tiem kdoz te milugi a twau prawdu wyznawagi“