Győr
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Győr (česky Ráb, německy Raab) je město v Maďarsku, ležící na severu země u slovenských hranic, hlavní město župy Győr-Moson-Sopron. Žije tu asi 135 000 obyvatel.
Obsah |
[editovat] Historie
[editovat] Doba před příchodem Maďarů
Okolí dnešního Rábu bylo osídleno již odnepaměti. Prvními doloženými obyvateli tu byli ale až Keltové. Ti ho pojmenovali Arrabona, z čehož se vyvinul časem i dnešní český název Ráb. V 6. století se sem nastěhovali Slované, později Langobardi a nakonec Avaři. Mezi lety 880 a 894 pak bylo součástí Velkomoravské říše. Maďaři, kteří se sem přistěhovali na přelomu 9. a 10. století, osídlili a opravili opuštěnou římskou pevnost, nejprve zde postavili stany a později i domy. V 13. století ho těžce poničily vpády Mongolů a dorazil útok českých vojsk v roce 1271.
[editovat] Středověk
O dalších 300 let později, když na tehdejší Uherské království zaútočili Turci a postupovali úspěšně zemí na sever, rozhodl se místní vojenský velitel Kristóf Lambert město před Osmany zničit, aby jim nepadlo do rukou. Od této doby je turecký název pro Ráb Janik Kala – spálené město. Po osvobození země od turecké nadvlády bylo znovu vybudováno, a to za pomocí italských architektů v renesančním stylu; ze starého města se zachovalo pouze rozložení ulic.
[editovat] Novověk
Díky svojí výhodné poloze mezi dvěma centry Rakouska – Vídní a Budapeští (tedy jen Budínem) město prosperovalo; v roce 1743 získalo statut svobodného královského města od Marie Terezie, slibný růst zpomalily až napoleonské války. Rozvoj průmyslu a výstavba železnice přemístily dopravu mezi Vídní a Budapeští dál od města a nakonec tak ztratilo svůj význam. Ve městě ale sídlil výrobce lokomotiv a jiné techniky, firma Rába. Po 2. světové válce vznikla panelová sídliště, historické centrum chátralo. Od 90. let minulého století opět prosperuje, bylo napojeno na dálnici spojující Bratislavu s Budapeští
[editovat] Externí odkazy
- Oficiální stránky
- Stránka zaměřená hlavně pro turisty
- portál (pouze v maďarštině)
- Fotografie města
|
|
 |
|---|---|
|
ŽUPY (s maďarským a českým názvem) (a jejich správní centrum) Bács-Kiskun (Bačsko-Malokumánská župa) (Kecskemét) | Baranya (Baranja) (Pécs) | Békés (Bekešská župa) (Békéscsaba) | Borsod-Abaúj-Zemplén (Boršod-Abov-Zemplín) (Miskolc) | Csongrád (Čongrádská župa) (Segedín) | Fejér (Stoličnobělehradská župa) (Székesfehérvár) | Győr-Moson-Sopron (Ráb-Mošoň-Šoproň) (Győr) | Hajdú-Bihar (Hajducko-Bihárská župa) (Debrecín) | Heves (Hevešská župa) (Eger) | Jász-Nagykun-Szolnok (Jasovsko-Velkokumánsko-Solnocká župa) (Szolnok) | Komárom-Esztergom (Komárensko-Ostřihomská župa) (Tatabánya) | Nógrád (Novohradská župa) (Salgótarján) | Pest (Pešťská župa) (Hlavní město Budapešť) | Somogy (Šomoďská župa) (Kaposvár) | Szabolcs-Szatmár-Bereg (Sabolčsko-Satumarsko-Berežská župa) (Nyíregyháza) | Tolna (Tolňanská župa) (Szekszárd) | Vas (Vašská župa) (Szombathely) | Veszprém (Vesprémská župa) (Veszprém) | Zala (Zalanská župa) (Zalaegerszeg) |
|
