Hermann Staudinger
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Hermann Staudinger (23. březen 1881, Worms, Německo – 8. září 1965), německý lékárník objevil chemickou reakci pojmenovanou jako Staudingerova reakce. Později, v roce 1953, obdržel Nobelovu cenu za chemii za charakteristiku polymerů.
[editovat] Život
Hermann Staudinger se narodil v roce 1881 ve Worms, v Německu. Po obdržení doktorského tituli Ph.D. na Universitě Hallea v roce 1903 , přijal místo asistenta na Universitě ve Strasbourgu. Objevil molekulu pojmenovanou keten. Jsou důležitým prostředníkem antibiotik jako penicilin a amoxicillin. V roce 1907 působil na Technické Universitě Karlsruhea. Podařilo se mu například izolovat syntetické ochucení kávy. V roce 1912 působil ve švýcarském Federáním Institutu Technologií v Curychu, ve Švýcarsku. do této doby (1919 patří jeho největší objev učiněný s jeho kolegou Meyerem. Reakce je označována jako Staudingerova reakce. Zabýval se výzkumem gumy a učinil překvapivý závěr o struktuře, o krátkých opakováních molekulových jednotek propojených homeopolárními vazbami, jakoby řetízky papírových svorek. Tím se vyvracela teorie koloidů zastávanou prominentními chemiky Emil Fischerem a Heinrichem Wielandem. Po roce 1930 se však hypotéza Staudingera plně potvrdila. Staudinger došel k závěrům, že síla a pružnost přírodních vláken je závislá výlučně na jejich makromolekulární struktuře, na jejich dlouhé niti- zformované molekuly. Staudinger dostal v roce 1953 Nobelovu cenu za objevy v oblasti makromolekulární chemie.
[editovat] Reference
- Mülhaupt, R. Angew. Chem. Int. Ed. 2004, 43, 1054-1063.
- Staudinger, H.; Meyer, J. Helv. Chim. Acta 1919, 2, 635.
- Breinbauer, R.; Kohn, M. Angew. Chem. Int. Ed. 2004, 43, 3106-3116.
- Staudinger, H. Ber. Deut. Chem. Ges. 1920, 53, 1073.
Nobelova cena za chemii 1953 .
