Hostinné
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
| Hostinné | |
|---|---|
|
|
|
| základní data | |
| status: | město |
| NUTS 5 (obec): | CZ0525 579297 |
| kraj (NUTS 3): | Královéhradecký (CZ052) |
| okres (NUTS 4): | Trutnov (CZ0525) |
| obec s rozšířenou působností: | Vrchlabí |
| pověřená obec: | Hostinné |
| historická země: | Čechy |
| katastrální výměra: | 8,06 km² |
| obyvatel: | 4773 (3. 7. 2006) |
| zeměpisná šířka: | 50° 32′ 28″ s. š. |
| zeměpisná délka: | 15° 43′ 24″ v. d. |
| nadmořská výška: | 351 m |
| PSČ: | 543 71 |
| základní sídelní jednotky: | 1 |
| místní části: | 1 |
| katastrální území: | 1 |
| adresa městského úřadu: | Městský úřad Hostinné nám. 1. máje 69 543 71 Hostinné |
| starosta: | Bc. Karel Klíma |
| Oficiální web E-mailová adresa |
|
Hostinné je město v Královéhradeckém kraji v severovýchodních Čechách. Hostinné leží v Krkonošském podhůří na soutoku řeky Labe a Midlice. Město má necelých 5 tis. obyvatel a rozlohu 806,15 ha.
Obsah |
[editovat] Historie města
Město Hostinné má dlouhou historii. Na jeho místě byla prastará osada, existující již v době hradištní. Kníže Soběslav I. na blízkém kopci zvaném Bradlo založil knížecí hrad, označovaný jako Hostin Hradec. V roce 1140 zde kníže zemřel. Vlastní město bylo založeno v kolonizační době za panování Přemysla Otakara II. Poprvé se v písemných pramenech město připomíná v roce 1270 pod názvem Arnau - Orlí hnízdo.
Král Jan Lucemburský dal město jako panský statek roku 1316 míšeňskému šlechtici Půtovi z Turgova. Turgovští měli panství v zástavě až do konce 50. let 14. století. V roce 1359 syn krále Jana Lucemburského a pozdější římský císař Karel IV. věnoval Hostinné magdeburskému purkrabímu Purkartovi, který byl jeho hofmistrem a blízkým rádcem. Ten na Hostinném vykonával vrchnostenská práva až do své smrti někdy v letech 1374 nebo 1377.
Od roku 1418 se připomíná jako jediná vrchnost Jan Krušina z Lichtenburka. V roce 1423 se postavil na stranu Panské jednoty proti Janu Žižkovi. Ten proto po vítězství nad svými nepřáteli u České Skalice 6. ledna 1424 chtěl město dobýt, musel však odtáhnout s nepořízenou. K velké pohromě pro město Hostinné došlo v roce 1610, kdy při požáru byly zničeny budovy kostela, zámku, školy, fary, radnice, pivovaru a spolu s tím i mnohé měšťanské domy. Tehdejší pán a majitel města šlechtic Jan Kryštof z Valdštejna dal velmi rychle obnovit všechny nejdůležitější budovy ve městě a použil k tomu služeb italského stavitele Carlo Valmadiho. Ten se podílel i na vybudování hostinského zámku, tehdy bohatě zdobeného sgrafity.
V období pobělohorských konfiskací získal Hostinné Albrecht z Valdštejna, císařský vojevůdce a úspěšný podnikatel. Za jeho vlády se panství stalo součástí frýdlantského vévodství a to na dobu více než sedmi let.
Po Valdštejnově zavraždění získal v roce 1634 Hostinné od královské komory plukovník Vilém Lamboy, který rok předtím koupil i Nové Zámky. Vilém založil jezuitskou rezidenci, kterou však pro skrovné ekonomické podmínky mniši roku 1659 opustili. Jeho syn Lambert dal základ k františkánskému klášteru, jenž však byl dobudován až v roce 1677. Jezuitská rezidence se dostala obci, která v ní zřídila školu.
V dalších obdobích se na hostinském panství vystřídala řada významných českých rodů. K důležité změně došlo však až v roce 1835, kdy byla budova zámku bratry Kieslingovými uzpůsobena pro výrobu papíru. To se stalo prvním impulsem k tomu, aby se Hostinné stalo průmyslovým zázemím podhůří Krkonoš.
[editovat] Významní rodáci
Mezi nejvýznamější rodáky patří vynáleze hlubokotisku Karel Klíč (1841-1926), filozof a psycholog František Krejčí (1858-1934) a významný český chemik dr. Emil Votoček (1872-1950).
[editovat] Demografie
| Rok | 1970 | 1980 | 1991 | 2001 | 2003 | 2005 | 2006 |
| Počet obyvatel | 4229 | 5016 | 5181 | 4886 | 4795 | 4759 | 4773 |
Zdroj: Český statistický úřad
[editovat] Pověst o obrech
K sochám obrů umístěným na radnici se váže stará pověst. Obři, z nichž jeden je pekař a jeden řezník, za dávných časů žili v lesích v okolí města. Když dostali hlad chodívali do města krást jídlo a loupit dobytek. Zastavit je nemohly ani hradby vystavěné kolem celého města. A tak se jednou obyvatelé domluvili, namazali nad večerem hradby smolou a když pak obři hradby přelézali přilepili se. Lidé nemohoucí obry chytili a na památku je umístili na radnici.
[editovat] Památky a zajímavá místa
Za pozornost stojí zejména vlastní historické jádro města s čtvercovým náměstím lemovaným podloubím. Tomu na západní straně vévodí renesanční radnice s postavami dvou, téměř pět metrů vysokých, obrů. Uprostřed náměstí se pak nachází barokní morový sloup postavený v roce 1678 jako ochrana města před morovou nákazou. Kousek od náměstí se nachází děkanský kostel Nejsvětější trojice, který je součastně nejstarší architektonickou památkou ve městě. V jeho těsném sousedství stojí renesanční fara z roku 1525 s fasádou zdobenou sgrafity. Za shlédnutí stojí i Františkánský klášter z roku 1684. Vlastní klášter je v současnosti ve špatném stavu a není přístupný veřejnosti. Klášterní kostel však se svou dvoulodní chrámovou lodí přestavuje velice unikátní stavbu. Dnes se v prostorách klášterního kostela nachází sbírka sádrových odlitků antických soch.
