Husinec (okres Praha-východ)
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Husinec | |
---|---|
základní data | |
status: | obec |
NUTS 5 (obec): | CZ0209 538256 |
kraj (NUTS 3): | Středočeský (CZ020) |
okres (NUTS 4): | Praha-východ (CZ0209) |
obec s rozšířenou působností: | Brandýs nad Labem-Stará Boleslav |
pověřená obec: | Odolena Voda |
historická země: | Čechy |
katastrální výměra: | 2,98 km² |
obyvatel: | 928 (3. 7. 2006) |
zeměpisná šířka: | 50° 10’ 45’’ |
zeměpisná délka: | 14° 22’ 52’’ |
nadmořská výška: | 180 m |
PSČ: | 250 68 |
základní sídelní jednotky: | 2 |
místní části: | 2 |
katastrální území: | 1 |
adresa obecního úřadu: | Řež 64 Husinec 25068 Řež |
starosta: | Marie Těthalová |
Oficiální web E-mailová adresa |
Obec Husinec se nachází v okrese Praha-východ, kraj Středočeský. Ke dni 3. 7. 2006 zde žilo 928 obyvatel.
[editovat] Části obce
- Husinec
- Řež
[editovat] Historie
První písemná zmínka o vsi Husinec se nachází v listinném falsu datovaném zhruba do roku 1227, jímž český král Přemysl Otakar I. Přenechal ženskému klášteru u sv. Jiří v Praze jurisdikci nad jeho poddanými. Název je doložen ve formě Guscinec. V roce 1233 se obec nazývá Gusinech, okolo r. 1403 již Hussinec z…
Za husitského převratu byla vesnice pravděpodobně zkonfiskována Pražany, v 16. století náležela spolu s Řeží jako tzv. ves zápisná (zastavena králem) ke statku Roztoky. Roztocký statek koupil roku 1565 David Boryně ze Lhoty. Jeho vnuk, odsouzený po porážce stavovského povstání k pokutě ve výši pětiny svého majetku, prodal statek knížeti Karlovi z Liechtensteina, jehož rod vlastnil statek až do roku 1803. Husinec s Řeží se na nějakou dobu znovu přičlenily ke statku kláštera u sv. Jiří se sídlem v Kamýku a Statenicích. Již v urbáři kláštera u sv. Jiří z r. 1631 je název ve formě Husynecz. V tzv. tereziánském katastru (daňový soupis z poloviny 18. století) jsou uvedeny v rámci tohoto klášterního statku v Husinci 4 poddanské usedlosti a v Řeži dvě usedlosti. Poddaní drželi v Husinci 172 strychů polí a obec 69 strychů lad, v Řeži 153 strychů polí (1strych odpovídal zhruby 0,29ha, dnešní výměra 295ha). V té době bylo evidováno v obvodu kostela sv. Klimenta „na Hradci“ 30 lidí z Husince a 25 z Řeže. Na konci feudalismu však opět patřily obě vsi ke statku Roztoky. V letech 1850 – 1927 patřila obec k okresu Karlín (v letech 1869 – 1919* byl Husinec osadou obce Klecany), v letech 1927 – 1942 byla obec součástí politického okresu Praha – venkov, 1942 – 1960 náležela k okresu Praha – sever a od roku 1960 k okresu Praha – východ.
Osada Řež se poprvé uvádí v listině krále Vratislava I. z r. 1088 pro Vyšehradskou kapitulu, jíž mal darovat mimo jiné ves Raseh. V dalším listinném falsu, tentokrát pro klášter sv. Jiří k roku 1227, se uvádí vedle Husince pod názvem Rese. Počátkem 15. století se ves uváděla ve tvaru Rzezy. Osudy Řeže byly podobné jako Husince. V roce 1556 byl svědkem ve sporu o hranice nad rybníky Suchdolskými jakýsi Václav Knotek z Řezí. V urbáři kláštera sv. Jiří z r. 1631 je název ve formě Rzezj. Od roku 1850 je Řež osadou obce Husinec v okrese Karlín. Místní jméno Husinec vzniklo ze staročeského slova husinec (podobně ovčinec, zvěřinec) a na osadu bylo zřejmě přeneseno obrazně. Místní jméno Řež bývá vysvětlováno ze slova řež, tj. řezanice, pračka, přičemž kolísalo mezi jednotným a množným číslem, jak je vidět na najstarším dokladu (latinský přepis spojení v Řažech). Může se však jednat též o praindoevropské pojmenování místa v řece, kde je „řezána“ voda.
- V roce 1919 (vyhláška č.58/1920 Zák. zem.) bylo povoleno rozloučení obcí, v okr. Karlín odloučena z Klecan obec Husinec – Řež.