Jakarta
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Jakarta (Džakarta, indonésky Jakarta), hlavní a největší město Indonésie, má více než 9 miliónů obyvatel bez aglomerací, s aglomeracemi až 18,2 miliónu obyvatel (2004). Město leží na severozápadě ostrova Jáva, který se nachází na jihozápadě Indonésie.
[editovat] Historie města
Prvním osídlením tohoto místa byl přístav Kalapa. Ve 12. století se stal hlavním přístavem království Sundy. Portugalci jako první Evropané vstoupili na začátku 16. století na území tohoto přístavu a získali od tehdejšího krále povolení na stavbu pevnosti. Přístav v Jakartě je dodnes nazýván Sunda Kalapa.
V roce 1527 se přístav dostal pod kontrolu vládce sultánátu Bantam ze severu. 22. června 1527 Bantamané změnili jméno města z Kalapy na Jayakarta (odtud dnešní Jakarta), což v javánštině znamená „vítězný a prosperující“. Tento den je dnes oficiálně považován za den vzniku města Jakarty. Holanďané přišli do Jayakarty ke konci 16. století. V roce 1619 holandské jednotky holandské Východoindické společnosti, vedené Janem Pieterszoonem Coenem, obsadily město a přejmenovaly ho z Jayakarty na Batavia, což je latinské označení domorodých kmenů, které žily v Nizozemsku za Římské říše. 4. března 1621 se Batavie stala hlavním městem Holanské Východní Indie. Britové přepadli v roce 1811 Jávu a okupovali ji pět let, zatímco Nizozemci měli plno starostí s Napoleonskými válkami v Evropě a nemohli tak účinně bránit ostrov.
Roku 1942, během druhé světové války, převzali vládu nad městem Japonci a změnili jméno na dnešní Jakarta. Jakarta se stala po vzniku Indonésie v roce 1949 hlavním městem.
