Jan Weiss
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Jan Weiss (10. května 1892 v Jilemnici – 7. března 1972), byl český spisovatel, prozaik. Je považován za jednoho zakladatelů české sci-fi. Národní umělec.
Po absolvování gymnasia (1913) začal ve Vídni studium práv, ale v roce 1914 musel narukovat do první světové války, nejdříve bojoval na italské a poté na ruské frontě. V roce 1916 byl u Tarnopole zajat, a zbytek války prožil jako zajatec – prošel dvěma zajateckými tábory na Sibiři, kde prodělal skvrnitý tyfus.
Roku 1919 se přidal k československým legiím.
Po návratu do Československa (1920) působil na ministerstvu veřejných prací.
Po okupaci (1939) musel odejít do výslužby, ale v r. 1945 se na ministerstvo vrátil. Od roku 1947 se věnoval pouze literatuře.
[editovat] Dílo
První povídky tiskl časopisecky. Pozdější dílo je zaměřeno na sci-fi literaturu, tato díla se velmi často zabývají prolínáním snů a skutečnosti.
V románech napsaných po druhé světové válce se zabýval budoucností
- Dům o tisíci patrech – 1929, románový přepis horečnatých vizí vojáka nakaženého tyfem. Tomuto vojákovi se svět promění v tisíci patrový dům, kde probíhají procesy jako v běžném životě. Ty jsou však umocněny představami o uvězněné princezně. Román je podobenstvím válečného světa.
- Mlčeti zlato – 1933, satirická groteska s psychologickými prvky
- Spáč ve zvěrokruhu – 1937, román
- Volání o pomoc – román
- Bláznivý regiment –
- Škola zločinu – kriminálně-psychologický příběh
- Přišel z hor – pohádkový příběh
- Fantóm smíchu – humoreska
Sbírka povídek:
-
- Barák smrti
- Zrcadlo, které se opožďuje
- Nosič nábytku
- O lásce a nenávisti
- Země vnuků
- Družice a hvězdoplavci
- Volání o pomoc
- Příběhy staré a nové
