Science fiction

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie

Obálka románu Roku 2310

Vědeckofantastický žánr nebo též sci-fi a SF (zkratky anglického science fiction) je umělecký žánr, vymezený výskytem spekulativních technologií a přírodních jevů v díle. Děj sci-fi je často zasazen do vesmíru, budoucnosti či alternativní historie.

Sci-fi je žánr blízký fantasy, kde je ale místo technologií hlavní rekvizitou většinou magie a fyzická síla (tzv. příběhy „meče a magie“). Oba žánry se ovlivňují a částečně prorůstají; jedním z takových průniků jsou například díla žánru science fantasy.

Za zakladatele žánru bývají považováni dva autoři – Jules Verne, pokud jde o technickou sci-fi, a H. G. Wells, který se věnoval spíše vlivu technologií na člověka. H. G. Wells ve svém díle nastolil mnoho témat, z nichž vychází i současná sci-fi (například kontakt s mimozemskými civilizacemi, cesty časem, biotechnologie atp.).

Pokud jde o kořeny fantaskního žánru, sahají k eposu o Gilgamešovi, Plátonovu Ideálnímu státu a podobným dílům; řada českých fanoušků (kteří se sdružují ve Fandomu) za fantaskní dílo považuje Komenského Labyrint světa a ráj srdce.

Základ české sci-fi položil na sklonku 19. století Karel Pleskač v románu Život na Měsíci (Bellmann 1881).

Následoval jej Svatopluk Čech s dvojicí románů Pravý výlet pana Broučka do měsíce (1887) a Nový epochální výlet pana Broučka, tentokrát do XV. století (1888). Prvním výrazně technickým (a taktéž spekulativním) sci-fi příběhem je anonymní, neprávem zapomenutý román Na novém světě, který poprvé vyšel v roce 1905 na pokračování v brněnském časopisu Červánky. Velký vliv na vývoj české i světové sci-fi měla díla Karla Čapka RUR, Válka s mloky, Krakatit.

Za skutečný základ sci-fi lze považovat až americký časopis Astounding Stories of Super Science (Ohromující příběhy o supervědě), založený roku 1930, který sehrál klíčovou roli při rozvoji sci-fi. Koncem 30. let převzal jeho řízení John Wood Campbell, který jej přeměnil na Astounding Science Fiction. Tento americký spisovatel je pro sci-fi velmi důležitý. Přeměnil nejen ráz časopisu, ale ovlivnil i vývoj celého sci-fi - lze o něm tvrdit, že mu dal rámec. Položil důraz nejen na zajímavý příběh, ale i na využití vědy a techniky. Cambell byl přesvědčen o velké budoucnosti lidstva jako takového, tímto svým přístupem ovlivnil celou řadu dalších autorů.