Jan XII.

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie

Jan XII. (asi 937 – 14. května 964), vlastním jménem Oktavián, kníže tuskulský, papežem byl v období 16. prosince 955 do roku 963 (resp. do své smrti roku 964.

Narodil se v Římě, jako syn syn Albericha II. Byl jedním z nejmladších papežů v historii církve, funkce se ujal jako osmnáctiletý.

Byl obviňován ze sexuální nevázanosti a že „proměnil Vatikán ve veřejný dům“. Byl dokonce i na svou dobu natolik krutý, že Římané usilovali o jeho krev. Dopustil se incestu s vlastní matkou, v lateránském paláci provozoval harém, hrál hazardní hry s penězi vybranými od poutníků, své milostnice odměňoval zlatými kalichy, které pocházely z baziliky sv. Petra a znásilňoval ženy přímo v kostele sv. Jana Lateránského. Vydrancoval baziliku sv. Petra a před rozhořčenými Římany prchl do Tivoli. Nakonec byl souzen za to, že si za vysvěcení na kněze nechal platit, oslepil svého duchovního rádce, vykastroval kardinála (a přivodil tak jeho smrt) a byl obviněn z vraždy, křivé přísahy, svatokrádeže, krvesmilstva se svými příbuznými a z toho, že vzýval démony. Po návratu z exilu nechal všechny své nepřátele bez lítosti popravit. V roce 963 jej synod zbavil moci a zvolil papežem Lva VIII. Legenda praví, že zemřel při cizoložství na mozkovou mrtvici, podle jiných pramenů měl být zabit manželem ženy, kterou svedl.

Byl posledním papežem období pornokracie.