Bazilika
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Bazilika (z řeckého βασιλική στοά basiliké stoá královské sloupořadí) je původně stavba v antickém Řecku, v níž úřadovali archonti. Ve starověkém Římě to byla tržnice či soudní síň na hlavním náměstí (forum).
Obsah |
[editovat] Antická bazilika
Starověká bazilika byla obdélníkového půdorysu, které mohla být jedno- i vícelodní, krytá nebo nekrytá, se vchodem na kratším i delším boku, s apsidou nebo bez ní, přízemní či patrová.
Rozlišují se dva typy římské baziliky:
- orientální, která měla vchod (nebo vchody) na delší straně a její interiér byl rozdělen na střední loď a průchod, který vedl okolo ní,
- řecká, která měla vchod na jedné z kratších stran s apsidou naproti.
[editovat] Baziliky na římském Foru
- Basilica Porciana – vybudovaná Catonem Starším v době, kdy působil jako censor
- Basilica Aemilia – zbudovaná censorem Aemiliem Lepidem roku 179 př. n. l.
- Basilica Iulia – dokončená Augustem
- Basilica Opimia – vystavěná konzulem Opimiem roku 169
- Basilica Sempronia – zbudovaná censorem Markem Semproniem Gracchem roku 169
[editovat] Palácové baziliky
V době raného císařství se bazilika stala audienčním sálem, součástí paláce. Ve 3. století se již vládnoucí vrstva na fóru příliš neobjevovala, namísto toho vládla ze svých paláců. Namísto toho se aristokracie setkávala s klienty ve své audienční síni.
[editovat] Křesťanská bazilika
Bazilika je také pojem, který se vztahuje na v kanonickém právu a liturgice na základě formálního svolení či nepamětného zvyku na některé významné kostely z důvodů, které nejsou definovány. Baziliky je v tomto smyslu možné dělit na větší či patriarchální (basilicae maiores) a menší (basilicae minores).
[editovat] Antika
Křesťané nechtěli využívat pohanské svatyně a stavět si podobné, proto si pro své svatyně přizpůsobili řeckou baziliku.
Ve 4. století dostala řadu charakteristických prvků, mj. prodloužený půdorys se zřetelně osovým řešením a dřevenou vazbou (otevřenou nebo oddělenou dřevěným stropem).
[editovat] Středověk
Od středověku bylo označení bazilika přiznáváno také svatyním jako čestný titul udělovaný některým kostelům, zpravidla těm, které byly sídlem vyššího církevního hodnostáře, např. biskupa nebo papežského legáta. Titul velká bazilika (basilica maior) je rezervován pro vlastní kostely papeže s papežským trůnem, malá bazilika (basilica minor) pak pro ostatní.
[editovat] Basilica maior
Mezi větší baziliky (basilicae maiores) se řadí především čtyři velké římské kostely (bazilika sv. Petra, bazilika sv. Jana v Lateránu, bazilika Panny Marie Větší a bazilika sv. Pavla za hradbami, které se vyznačují především tzv. svatou branou, která se otvírá pouze během svatých roků (naposledy při jubileu roku 2000). Nazývají se také patriarchálními bazilikami, neboť symbolicky představují jednotlivé starověké patriarcháty.
- Bazilika sv. Jana v Lateránu je papežovým katedrálním kostelem coby patriarchy Západu
- Bazilika sv. Petra (Vatikánská bazilika) je titulem konstantinopolského patriarchy
- Bazilika sv. Pavla za hradbami je titulem alexandrijského patriarchy
- Bazilika Panny Marie Větší (Santa Maria Maggiore) je titulem antiošského patriarchy
- Bazilika sv. Vavřince za hradbami se také někdy řadí mezi větší baziliky, neboť je titulárním kostelem jeruzalémského patriarchy.
Krom těchto kostelů získalo privilegium patriarchální baziliky ještě několik dalších kostelů, např. bazilika sv. Františka v Assisi a Portiuncula. Je v nich umístěn papežské sedes a oltář, na němž se slouží liturgie pouze se souhlasem papeže.
[editovat] Basilica minor
Menších bazilik je daleko větší počet; jednak v samotném Římě, ale také v mnoha zemích. Povýšení kostela na baziliku schvaluje papež. Privilegia těchto kostelů však byla z velké části zrušena Kodexem kanonického práva z roku 1983.
[editovat] Bazilika v architektuře
V architektuře se bazilika používá (nezávisle na kanonických funkcích, které kostel plní) pro kostely, které mají více lodí, kde hlavní loď je vyšší než boční a která má vlastní okna (nad střechami bočních lodí). Podobný kostel, kde však hlavní loď nemá okna, se nazývá pseudobazilika. Tzn. že i Katedrála sv. Víta, je v architektonickém pojetí chápána jako bazilika.
