Jenisej
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
| Енисей Jenisej |
|||||||||||||||
|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
|
|||||||||||||||
Řeka Jenisej (rusky Енисей) pramení (resp. vzniká) v pohoří Sajany na hranicích Ruska a Mongolska, protéká ruskou střední Sibiří a meří 4 092 km. Pokud bychom ale od soutoku Jeniseje s Angarou postupovali proti proudu Angary a později její zdrojnice Selengy, bude celková délka téměř 5 500 km. Povodí má rozlohu 2,58 mil. km². Střední průtok Jeniseje činí 19 800 m³ za sekundu.
Jenisej vzniká soutokem Malého (Малый Енисей, Каа-Хем) a Velkého Jeniseje (Большой Енисей, Бии-Хем) u města Kyzyl (Кызыл) na . Zatímco Velký Jenisej pramení v ruské Tyvě pod sajanským vrcholem Munku-Sasan (3164), Malý Jenisej vzniká soutokem řek Balyktyg-Hem a Kyzyl-Hem. Delší z nich, Kyzyl-Hem, pramení na mongolské straně Sajanů pod názvem Šišhèd gol (Шишхэд гол).
Od soutoku se řeka nazývá Horní Jenisej (Верхний Енисей) až k přehradní nádrži Sajano-Šušenskoe vodohranilišče; pod ní už nese název Jenisej.
Většinu své délky Jenisej, stejně jako další sibiřský veletok Ob, protéká bažinatou Západosibiřskou rovinou z jihu na sever. Významnými pravostrannými přítoky jsou řeky Angara, která vytéká z jezera Bajkal, a Dolní Tunguzka.
Mezi nejvýznamnější města ležící na jeho břehu patří Abakan a především pak Krasnojarsk. V jeho povodí najdeme také Irkutsk (na Angaře) nebo mongolské hlavní město Ulánbátar (na jednom z přítoků Selengy). Jenisej je podobně jako další sibiřské toky spoután několika vodními nádržemi, k nejvýznamnějším patří Krasnojarská a Sajansko-šušeňská a Irkutská nádrž.
Jenisej je jednou z nejvodnatějších ruských řek a také důležitou dopravní tepnou, která je splavná v délce 3 013 km. Od podzimu do jara řeka zamrzá na osm měsíců. V jeho povodí se nacházejí významná naleziště barevných kovů, např. mědi, niklu a chromu.
