Jiří Hájek
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Jiří Hájek (* 6. června 1913 Krhanice u Benešova – 22. října 1993 Praha) byl československý politik a diplomat, ministr zahraničí za pražského jara, který v srpnu 1968 protestoval v OSN proti sovětské invazi, a pozdější mluvčí Charty 77. Vystudoval práva na UK, byl členem organizace mladých sociálních demokratů. Po březnu 1939 ilegálně pracoval v Národním hnutí pracující mládeže a v listopadu 1939 byl zatčen a odsouzen ke 12 letům vězení. V r. 1945 se stal tajemníkem ÚRO a poté ústředním tajemníkem Dělnické akademie (1946–48), a také působil jako funkcionář SČM a Mezinárodního svazu mládeže.
Ihned po válce vstoupil do ČSSD a v letech 1945–6 byl sociálnědemokratickým poslancem Prozatímního Národního shromáždění. Ústřední sekretariát KSČ Hájka vedl jako tajného člena strany; v sociální demokracii patřil k Fierlingerovu křídlu a prosazoval těsnou spolupráci s komunisty, která skončila sloučením sociální demokracie s KSČ v červnu 1948. V letech 1948–1969 byl nepřetržitě členem ÚV KSČ: v r. 1950 zakládal Vysokou školu politických a hospodářských věd, na níž se posléze stal rektorem (do r. 1953).
Od roku 1955 působil v diplomatických službách jako velvyslanec v Londýně (1955–58), náměstek ministra zahraničí (1958–62) a zástupce ČSSR v OSN (1962–65). Pak zastával post ministra školství (1965–8), ale v dubnu 1968 se stal ministrem zahraničí. Při sovětské invazi byl právě na jednání v Jugoslávii a mohl tak 24. srpna 1968 v Radě bezpečnosti OSN vznést protest (použil i výrazu „okupace“), což jej stálo ministerské křeslo (již v září 1968), členství v ÚV (1969) a nakonec i členství v KSČ (1970).
V r. 1973 musel odejít do důchodu (poslední pracoviště Historický ústav ČSAV, od roku 1968). V roce 1977 podepsal Chartu 77 a stal jedním z jejích prvních tří mluvčích (s Václavem Havlem a Janem Patočkou). Roku 1988 zakládal Československý helsinský výbor a stal se jeho předsedou, a také byl členem Obrody – Klubu za socialistickou přestavbu. V letech 1990-1992 byl poradcem Alexandra Dubčeka.
[editovat] Externí odkazy
- Heslo v publikaci Kdo byl kdo v našich dějinách ve 20. století
- Životopis na stránkách MZV, s dobovými dokumenty