Kaple Jména Panny Marie (Mladotice)
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Kaple Jména Panny Marie je barokní stavba v Mladoticích, první realizací J. B. Santiniho-Aichela pro cisterciácký klášter v Plasích.
Obsah |
[editovat] Historie místa
Dnešní kaple na místě románské kaple sv. Hedviky (Hedissy), kterou podle pozdní klášterní tradice získali plaští cisterciáci směnou a doplatkem od benediktinského kláštera v Kladrubech spolu se statkem roku 1205. V potvrzení majetku plaského kláštera papežem Inocencem IV. z roku 1250 je nicméně uváděna jen grangie Mladotice.
Roku 1405 dali cisterciáci svému poddanému Martinovi, synu Přibíka z Černé Hati, náhradou za dlužných 80 kop grošů dědičnou mladotickou rychtu a učinili jej svobodným. K rychtě patřily dva svobodné lány, třetina pokut, dvůr s kaplí a svobodná krčma s právem vařit pivo. Rychtář Martin měl kapli ochraňovat a starat se o ni jako předchozí rychtář.
V průběhu válek byla kaple pravděpodobně poškozena a znovu obnovena cisterciáky, kteří ji zasvětili sv. Kateřině.
Mladotičtí se v 16. století přiklonili k protestanství a kaple pozbyla jejich úcty. Rychtář Brož, který ji měl udržovat pro bohoslužby, v kapli skladoval dříví, slámu a choval slepice a husy. Plaský opat Adam Wild se proto rozhodl zpochybnit výsady z roku 1405 a dědičnou rychtu odebrat. Když se rychtář Brož se svými syny ohradil, neváhal je vsadit do vězení. Celý spor byl nakonec řešen před českou komorou, která rozhodla ve prospěch kláštera. Brož o dědičné rychtářství přišel a v úřadu se střídali mladotičtí poddaní.
Za třicetileté války byla kaple sv. Kateřiny pravděpodobně poškozena, ale opět ji cisterciáci opravili. Usedlost rychty s kaplí vlastnil později pekař Ondřej Trop, po jeho smrti přešla ve značně špatném stavu do majetku Benedikta Honomona, jehož potomci usedlost užívali až do roku 1698. Tehdy usedlost se zchátralou kaplí koupil opat Ondřej Trojer a připojil ji k bývalému dvoru Jana Tillingera. Roku 1707 byla pobořená kaple sv. Kateřiny stržena.
[editovat] Nová kaple
Novou kapli nechal opat Evžen Tyttl vybudovat dle projektu J. B. Santiniho-Aichela. Pokládání základního kamene 2. května 1708 se zúčastnil opat se všemi obyvateli konventu. O dva roky později byla kaple dokončena a 14. září 1710 opat kapli slavnostně požehnal.
Zasvěcení kaple v sobě spojuje základní cisterciácké zaměření na Pannu Marii s novou barokní úctou ke Jménu Panny Marie, jehož svátek byl určen v roce 1683. Mariánská tematika symbolizovaná šesticípou hvězdou se stala základním motivem celé centrální stavby: v exteriéru se projevuje především šestiúhelníkovým půdorysem s konkávně prohnutými zdmi, v interiéru pak vytvářejí hvězdy v klenbě a lucerně díky světelným podmínkám zdání jedné Mariánské dvanácticípé hvězdy. Velká okna v ose stěn vytvářejí ambientní osvětlení nad hlavami návštěvníků, prostor samotné lucerny je pak díky svému přesvícení a od něj sestupujícímu světlu živým symbolem zářící hvězdy.
Kaple Jména Panny Marie byla prvním projektem J. B. Santiniho-Aichela pro plaský klášter i jeho raným dílem, přesto se jedná o stavbu výjimečně kvalitní a zajímavou.
Opat Tyttl si mladotickou kapli zřejmě oblíbil – jen do konce roku 1710 ji navštívil ještě patnáctkrát. V následujících letech kapli navštěvoval méně, přesto stále pravidelně. Poslední jeho zápis v pamětní knize je z podzimu 1736, kdy mu bylo již 70 let.
V kapli se konaly několikrát měsíčně bohuslužby až do zrušení kláštera v roce 1785.
[editovat] Po zrušení kláštera
Po zrušení kláštera Josefem II. přešla kaple v Mladoticích jako všechen majetek plaského kláštera do správy náboženského fondu. Uvažovalo se o jejím zboření, ale obyvatelé Mladotic uspořádali mezi sebou sbírku a rychtář jménem obce 24. ledna 1800 kapli za 107 zlatých a 55 krejcarů koupil. Obec se zavázala opravovat kapli na věčné časy, neboť Pannu Marii si zvolila za svou patronku.
Bohoslužby byly v kapli slouženy příležitostně světští kněží – do roku 1857 z fary v Žebnici, později z fary ve Strážišti.
V roce 1885 zasáhl Mladotice velký požár, při kterém byla poškozena kopule kaple. Opravena byla roku 1894 a vrchol byl osazen křížem s šesticípou hvězdou.
Kaple se stale předmětem sporu v roce 1921, kdy nárok na pořádání vlastních bohoslužeb vznesla i nová československá církev husitská. Obecní zastupitelstvo, které kapli vnímalo jako obecní majetek, se usneslo, že v kapli budou slouženy mše československé i katolické. Katolický farář ze Strážiště s takovým postojem nesouhlasil a stěžoval si na hejtmanství. Spor rozhodl až v roce 1929 Okresní úřad v Kralovicích ve prospěch římsko-katolické církve. Obec se odvolala, ale zemský úřad odvolání zamítl, neb se prokázalo, že kaple vždy sloužila katolickým bohoslužbám a pro tento účel byla i obcí koupena.
Exteriér kaple je opraven a kontrastuje se zanedbanějším vzhledem dvou křídel dvora.
[editovat] Zdroje
- ROŽMBERSKÝ, Petr. Dvory plaských cisterciáků. Plzeň: Nakladatelství P. Mikota, 1999. ISBN 80-902692-1-4.
- Kronika regionu, ročník IV., číslo 2, Karel Rom, 2005
- 850 let plaského kláštera 1145–1995, Muzeum a galerie severního Plzeňska v M. Týnici, 1995
