Karel Bonaventura Buquoy
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Hrabě Karel Bonaventura Buquoy (čti: bykoa). Ve francouzském originále: Charles Bonaventure de Longueval comte de Bucquoy. Německy: Karl Bonaventura Graf von Buquoy) - (narozen 9. leden 1571 - zemřel 10. červen 1621) byl velitel císařských vojsk na počátku třicetileté války.
Obsah |
[editovat] Původ
Narodil se 9. ledna 1571 v severní Francii, v Arrasu (oblast Artois). Jeho předkové pocházeli z Francie a jižní Belgie (Valonsko). V roce 1606 se oženil s Marií Magdalenou Biglií hraběnkou Visconti, s níž měl syna Karla Alberta. Válečné vzdělání získal ve Francii a Španělsku Buquoyové byli původně zemanským rodem a psali se „de Longueval“ (Longueval = vesnice v Picardii, kde měli tvrz). 20. června 1580, po povýšení do stavu hrabat, se začali psát „de Bucquoy“. Linie Karla Bonaventury, která se po roce 1618 usadila v Čechách ono písmeno "c" vypouštěla a někdy místo "y" používala "i", aby se mohla odlišovat od linie francouzské a belgické. Počeštělá forma, která se začala vyskytovat již koncem 17. století, je Bukvaj.
[editovat] Císařským generálem
V roce 1618 jej císař Matyáš Habsburský jmenoval velitelem císařských vojsk a poslal do Čech s úkolem „zkrotit rebelii“ českých stavů. V Čechách zvítězil Buquoy v několika důležitých bitvách třicetileté války: Jedním z mezníků konfliktu byla bitva u Záblatí (na Prachaticku), kde Buquoy 10. června 1619 zvítězil nad protestantskými vojsky vedenými hrabětem Ernstem Mansfeldem (1580-1626). S úspěchem velel císařským vojákům rovněž v průběhu bitvy, která se odehrála dne 8. listopadu 1620 na Bílé Hoře.
[editovat] Odměna
Za jeho vynikající služby a finanční půjčku mu císař Ferdinand II. daroval některá protestantská panství. Např. Nové Hrady (na Českobudějovicku), Rožmberk a Libějovice u Vodňan, tvrz Cukenštejn a další. Po vzniku ČSR byly některé z nich pozemkovou reformou po roce 1918 konfiskovány a staly se tzv. „zbytkovými statky“. Ostatní majetek zůstal v držení rodu až do roku 1945. V době II. světové války byli novohradští Buquoyové aktivními nacisty a v roce 1945 postihly jejich majetek tzv "Benešovy dekrety".
[editovat] Záhadná smrt Karla Bonaventury
Karel Bonaventura Buquoy padl 10. června 1621 během obléhání pevnosti Nové Zámky na jihozápadním Slovensku. Došlo k tomu tak, že byl náhle přepaden ze zálohy 15 maďarskými hulány a ubodán sudlicemi k smrti. Jedná se o velice podivuhodný konec vojevůdce generála. Nejvyšší šarže tohoto druhu se braly zásadně do zajetí a nebyly vražděny na lesní mýtině při inspekci vojenského ležení. Velitel onoho tajuplného přepadového komanda se jmenoval Alexander Bátory. Existují doměnky, že vojevůdce "nepadl", nýbrž se stal obětí "atentátu".
[editovat] Reference
- Bažant, Eduard - Berwid-Buquoy, Jan: "Schloß Rosenberg" (Zámek Rožmberg), Záp. Berlin 1978.
- Koblasa, Pavel: "Buquoyové. Stručné dějiny rodu", ISBN 80-903040-1-X, České Budějovice 2002
- Vraný, Jiří Ing.: "Kořeny rodu 'Berwid-Buquoy' v Jižních Čechách…" (příspěvek v publikaci Christiane Berwidové-Buquoyové: "Tábor-Měšice"), ISBN 80-239-4701-X, České Budějovice 2005.
- Weyhe-Eimke Baron von, Arnold: "Karl Bonaventura Graf von Buquoy", Vídeň 1876.
