Kitzbühel
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Kitzbühel | |
---|---|
Znak |
Mapa |
Základní data | |
Status: | statutární město |
Spolková země: | Tyrolsko |
Okres: | Kitzbühel (KB) |
Rozloha: | 58,02 km² |
Zeměpisná šířka: | 47°26’47’’s. š. |
Zeměpisná délka: | 12°23’31’’v. d. |
Nadmořská výška: | 762 m |
Počet obyvatel: | 8 544 (2006) |
PSČ: | 6370 |
Telefonní předvolba: | 0 53 56 |
Číslo obce: | 70411 |
Adresa obecního úřadu: | Hinterstadt 20 6370 Kitzbühel |
Internetové stránky: | Kitzbühel |
Politika | |
Starosta: | Dr. Klaus Winkler |
Zastupitelstvo: | |
Umístění okresu | |
Kitzbühel je město v rakouském Tyrolsku ležící na řece Kitzbühler Ache, v nadmořské výšce 762 metrů, mezi horskými vrcholy Hahnenkamm (1712 m) a Kitzbühler Horn (1996 m). Je také administrativním centrem okresu Kitzbühel.
Obsah |
[editovat] Historie
Prvními obyvateli byli v období mezi 11. a 8. stoletím před naším letopočtem Ilyrové těžící v okolních horách měď. Okolo roku 15 př. n. l. jednotky císaře Augusta překonaly Alpy a založily zde nové provincie, mezi nimi Noricum. Po zániku západořímské říše se okolo roku 800 v oblasti usadil germánský kmen Bavorů, a začal mýtit zdejší lesy. Ve 12. století je porvé zmiňováno jméno Chizbuhel v dokumentech kláštera v Chiemsee. Chizzo v bavorštině znamená klan, Bichl (Bühel) popisuje umístění osady na kopcích.
Kitzbühel se stal součástí Horního Bavorska v roce 1255. Vévoda Ludvík II. Bavorský mu udělil městská práva 6. června 1271, a město bylo obehnáno silnými hradbami. Během následujících století se město stalo centrem obchodu a úspěšně se rozvíjelo. Nikdy nebylo postiženo válkou. Hradby byly proto sníženy na úroveň prvního patra a byly na nich postaveny nové domy. Když se Margarete Maultasch vdala za bavorského vévodu Ludvíka V. stal se Kitzbühel v roce 1342 součástí Tyrol. Po míru v Schärdingu v roce 1369 byl opět navrácen Bavorsku. 30. června 1504 se město znovu vrátilo k Tyrolsku, když Maximilián I. Habsburský obsadil spolu s ním i Kufstein.
Maximilián Kitzbühel zastavil a město se na konci 16. století dostalo do správy hrabat z Lambergu. K 1. květnu 1840 přešlo město oficiálně pod rakouskou správu. Válečná tažení 18. a 19. století se města nijak výrazně nedotkla, ačkoliv někteří obyvatelé se zapojili do tyrolského povstání proti Napoleonovi. Kitzbühel se také ještě jednou dostal pod bavorskou správu po uzavření Prešpurského míru. Po pádu Napoleona a Vídeňském kongresu připadl opět Tyrolsku.
Když císař František Josef I. dokončil spojení své říše a byla postavena železniční trať mezi Salzburgem a Tyrolskem v roce 1875, začal obchodní a průmyslový rozvoj města. Během první a druhé světové války zůstal Kitzbühel daleko od válečného dění.
[editovat] Turistika
Kitzbühel je jedním z nejznámějších rakouských středisek zimních sportů. Na svazích hory Hahnenkamm se každoročně pořádají závody světového poháru v alpském lyžování. V létě je zde pořádán také jeden z turnajů ATP Generali Open.
Od roku 1988 se také jezdí v okolí Kitzbüheler Alpenrallye, závod historických automobilů.
[editovat] Doprava
Městem prochází dálnice B161, spojující St. Johann in Tirol s městem Mittersill, protíná ji B170 do Wörglu. Ve městě jsou také železniční stanice Kitzbühel Hauptbahnhof, Kitzbühel Hahnenkamm, a Kitzbühel Schwarzsee na již zmiňované trati, spojující Salzburg s Tyrolskem.
[editovat] Partnerská města
- Greenwich, Connecticut, USA, od roku 1961
- Yamagata, Japonsko, od roku 1963
- Sun Valley, Idaho, USA, od 1967
- Sterzing-Vipiteno, Itálie, od 1971
- Rueil-Malmaison, Francie, od 1979
- Bad Soden am Taunus, Německo, od 1984
[editovat] Rodáci
- Peter Aufschnaiter (1899-1973), horolezec a geograf
- Markus Gandler (1966), běžec na lyžích
- Christl Haas (1943-2001), lyžař
- Ernst Hinterseer (1932), lyžař
- Hansi Hinterseer (1954), lyžař a zpěvák
- Hias Leitner (1935), lyžař
- Anderl Molterer (1931), lyžař
- Toni Sailer (1935), lyžař
- Klaus Sulzenbacher (1965), lyžař
- Alfons Walde (1891-1958), expresionistický malíř a architekt