KnÞecà rodové patrimonium
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Jako knÞecà rodové patrimonium je oznaÄováno pÅ™emyslovské územà ohraniÄené soustavou hradiÅ¡Å¥ ve stÅ™ednÃch ÄŒechách, která vybudoval pravdÄ›podobnÄ› SpytihnÄ›v I., za jehož vlády také mÄ›lo dojÃt k zásadnÃmu upevnÄ›nà postavenà PÅ™emyslovců mezi ostatnÃmi knÞecÃmi rody v ÄŒechách.
K této soustavÄ› patÅ™il kromÄ› centrálnà Prahy i Levý Hradec a BudeÄ, obvod byl ohraniÄen MÄ›lnÃkem, Starou BoleslavÃ, LÅ¡tÄ›nÃm, TetÃnem a LibuÅ¡Ãnem. PÅ™emyslovci tak ovládali oblast dneÅ¡nÃho Slánska, Kladenska a Berounska až k dolnÃmu PosázavÃ, Brandýsku a jižnÃmu MÄ›lnicku.
VÅ¡echna tato hradiÅ¡tÄ› nesla nÄ›kolik spoleÄných rysů. Na vÅ¡ech byly v 10. stoletà postaveny kostely, kromÄ› Levého Hradce jsou vÅ¡echna umÃstÄ›na na ostrožnách od centra vzdálených cca 26-34 km a to na okrajÃch zalesnÄ›ných ploch, které pÅ™emyslovské panstvà chránily od ostatnÃch knÞecÃch domén. V blÃzkosti každého z tÄ›chto hradiÅ¡Å¥ vedla významná obchodnà cesta: kolem Staré Boleslavi žitavská stezka, u LÅ¡tÄ›nà rakouská, u TetÃna Å™ezenská (resp. norimberská) a u LibuÅ¡Ãna chebská. Je pravdÄ›podobné, že hradiÅ¡tÄ› byla osÃdlena Äleny pÅ™emyslovského rodu (se Starou Boleslavà je spojen Boleslav I., Ludmila s TetÃnem). Tato hradiÅ¡tÄ› v sobÄ› pojila nÄ›kolik funkcÃ: obrannou, ale pravdÄ›podobnÄ› i útoÄnou, dále cÃrkevnà a v neposlednà řadÄ› i ekonomickou (byly odtud vybÃrány dávky). Celý systém byl vystavÄ›n plánovitÄ›, svÄ›dÄà tedy o promyÅ¡lené výstavbÄ› mocenské základny, která pozdÄ›ni posloužila Boleslavu I. k zásadnÃmu rozÅ¡ÃÅ™enà sféry pÅ™emyslovského vlivu.
[editovat] Literatura
- Sláma, J. 1988: StÅ™ednà Čechy v raném stÅ™edovÄ›ku III, Archeologie o poÄátcÃch pÅ™emyslovského státu. Praehistorica XIV, Präha.
- TÅ™eÅ¡tÃk, D. 1997: PoÄátky PÅ™emyslovců. Vstup ÄŒechů do dÄ›jin (530-935). Praha.