Levý Hradec
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
(pohled z vnitřní strany)
Levý Hradec bylo raně středověké ostrožné hradiště, situované na území dnešního města Roztoky, 10 km severozápadně od centra Prahy. Toto hradiště pravděpodobně bylo původním sídlem přemyslovského knížete Bořivoje I.. Ten zde nechal v 80. letech 9. století vybudovat první křesťanský kostel v Čechách, zasvěcený sv. Klimentu. Lokalita dnes patří mezi národní kulturní památky.
Obsah |
[editovat] Poloha
Hradiště se nacházelo vysoko nad levým břehem Vltavy, na ostrožně vytvořené Žalovským potokem, který se zde do Vltavy vlévá a zaujímalo rozlohu 6,4 ha.
[editovat] Dějiny
Levý Hradec vznikl s největší pravděpodobností někdy v polovině 9. století. Kronikář Kosmas o něm mluví již v souvislosti s bájnou luckou válkou, ale nejstarším opravdu doloženým údajem je až stavba kostela sv. Klimenta, u kterého působil kněz Kaich, jak to popisuje Kristián. Další písemnými prameny zmiňovanou významnou událostí svázanou s tímto místem se stala volba Slavníkovce Vojtěcha druhým pražským biskupem 19. února 982 právě na Levém Hradci.
Hradiště bylo Přemyslovci opuštěno na počátku 10. století, ale nezdá se, že by jeho význam v jiných ohledech než politickém poklesl. Sídelní aktivita zde po celé 10. století zůstala stejně intenzivní jako ve století devátém, byly vybudovány nové stavby a fortifikace byla pravidelně opravována. Až ke konci 11. století došlo pravděpodobně k zániku, protože již nemáme doklady o přestavbách a opravách. Jelikož v písemných pramenech není o zániku žádná zmínka, nedokážeme přesně říct, proč k němu došlo.
[editovat] Archeologie
Archeologicky bylo místo zkoumáno již na konci 19. století Čeňkem Rýznerem, J. L. Píčem, ale hlavní výzkumy se zde vedl v 30. až 50. letech 20. století Ivan Borkovský a do této doby spadají i hlavní nálezy.
Na základě výzkumů bylo možné určit, že hradiště bylo dvoudílné: skládalo se z akropole a opevněného podhradí. Akropole o výměře 3,6 ha se nacházela na východní, lépe chráněné části ostrožny a byla opevněná dřevohlinitou hradbou s čelní kamennou plentou. Opevnění bylo vystaveno ve dvou fázích a dále došlo k nejméně pěti opravám. Na akropoli byly dále objeveny srubové stavby s prkennými podlahami, ale nepodařilo se najít sídlo knížete. Předhradí bylo také opevněno v několika fázích a byly zde objeveny víceprostorové domy s hospodářskými i obytnými místnostmi se stěnami vyplétanými proutím.
[editovat] Nejstarší podoba kostela sv. Klimenta
Pod podlahou dnes stojícího kostela sv. Klimenta byly v letech 1939-1941 objeveny a prozkoumány základy kostela – jednalo se o rotundu s kruhovou lodí a podkovovitou apsidou. Již brzy po tomto objevu začala diskuze, zda se jedná o původní podobu kostela, tak jak měl vzniknout na konci 9. století. Dnes je na základě studie Petra Sommera o základovém kameni v podstatě přijímána jako doba vzniku archeologicky prozkoumané rotundy nejdříve 11. století. Skutečnost pozdějšího založení podporuje i fakt, že okolo kostela sv. Klimenta se začalo pohřbívat až v 11. století, předtím bylo obyvatelstvo pohřbíváno mimo hradby v místech dnes zničených žalovskou cihelnou. Pro původní podobu kostela se proto uvažuje o možnosti dřevěné stavby.
[editovat] Reference
- Borkovský, I. 1969: Levý Hradec. Nejstarší sídlo Přemyslovců. Praha.
- Sláma, J. 1988: Střední Čechy v raném středověku. Archeologie o počátcích přemyslovského státu. Praehistorica XIV. Praha.
- Sommer, P. 1997: Der Grundstein der Rundkirche von Levý Hradec. In: Kubková, J. - Klápště, J. - Ježek M. - Meduna, P. et al., Život v archeologii středověku, s. 586-595.
[editovat] Externí odkazy
- http://www.levyhradec.cz/ Oficiální stránky Levého Hradce
- http://www.geo-cz.com/levyhradec Podrobné informace o výzkumech prováděných na hradišti Levý Hradec
