Dynastie Přemyslovců

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie

Dynastie Přemyslovců byla první českou knížecí a královskou dynastií (tzv. odnepaměti až do 4. srpna 1306), dále vládli také jako králové polští (1300–1306) a uherští (1301–1305). Ve vedlejší (levobočné) opavské linii Přemyslovci vymřeli až roku 1521.

Obsah 1 Původ dynastie, období vlády a tělesná charakteristika 2 Alternativní teorie původu 3 Seznam vládnoucích Přemyslovců 4 Přemyslovští vládci (tučně) a někteří potomci 5 Přemyslovci-Lucemburkové-Jagellonci-Habsburkové 6 Podívejte se také na 7 Externí odkazy 8 Bibliografie

[editovat] Původ dynastie, období vlády a tělesná charakteristika

Podle tradice, zachycené na přelomu 11. a 12. století v Kosmově Kronice Čechů, byl zakladatelem rodu Přemyslovců Přemysl Oráč z kmene Lemuzů, pocházející ze Stadic, kterého si vyvolila za manžela Krokova dcera Libuše z kmene Čechů. Jejich následníky měli být dle pověstí Nezamysl, Mnata, Vojen, Vnislav, Křesomysl, Neklan a Hostivít. Hostivítovým synem měl být první historicky doložený český kníže Bořivoj I. Tuto legendární posloupnost sestavil Kosmas na základě údajného vypravování bájných starců.

Přemyslovci v Čechách vládli nejméně 434 let, na trůně se jich vystřídalo pravděpodobně 30, z toho sedm králů (od roku 1212 dědičný titul). Ke konci 10. století svedli Přemyslovci rozhodující boj o vrchní vládu nad Čechami s mocným rodem Slavníkovců, který skončil vyvražděním Slavníkovců na Libici 28. září 995. Od 11. století sahala moc Přemyslovců také na Moravu, kterou spravovala jejich moravská větev jako údělná knížata olomoucká, brněnská a znojemská.

Královská linie rodu Přemyslovců, k němuž se váží počátky české státnosti, skončila nečekaně zavražděním Václava III. v Olomouci dne 4. srpna 1306. Přemyslovská linie však poté pokračovala po přeslici v dalších královských dynastiích, což byli Lucemburkové (1310–1436), Habsburkové (1436–1457), Jagellonci (1471–1526) a opět Habsburkové (1526–1740), posléze Habsbursko-Lotrinská dynastie (1740–1918).

Podle zachovalých kosterních pozůstatků (studie E. Vlčka z vykopávek na Pražském hradě) je známo, že přemyslovská knížata měřila více než 170 cm, králové necelých 170 cm, byli štíhlí, ale svalnatí. Svalové úpony prozrazují záměrný tělesný trénink s mečem. Zuby mají králové drobné; horní řada přesahuje poněkud dolní (předkus). Svalové úpony jsou na lebce utvořeny jenom málo; řada znaků, která charakterizuje typicky mužské lebky, chybí. Přemyslovci, i když se mohli chlubit svalnatou atletickou postavou, nebyli žádní mohutní válečníci. Jejich rysy a utváření těla se vyznačovalo půvabem skoro ženským. To platí hlavně o obličeji. Pleť měli snědou, vlasy a vousy hnědé nebo kaštanové. Jedinečnou galerii nejstarších příslušníků přemyslovské dynastie (do roku 1134) představují nástěnné malby ve znojemské rotundě.

[editovat] Alternativní teorie původu

Existují i jiné teorie původu dynastie Přemyslovců. Jednou z možností je jejich moravský původ. Podle teorie L. Galušky, podporované také J. Zástěrou a P. Šimíkem, byl kníže Bořivoj synem moravského knížete Rostislava, přičemž tamní dynastie (Mojmírovci) mohla pocházet až od prvního slovanského vladaře Sáma, který je ztotožňován někdy také s Přemyslem jako zakladatelem státu.

Podle teorie V. Karbusického pocházejí jména dvanácti bájných knížat, potomků Přemysla a Libuše z úryvku staroslověnského (či staročeského) textu - poselství Čechů k Frankům v 9. století. V tomto textu mělo být psáno: Krok’ kazi (Tetha), lubo premyšl, nezamyšl m’nata voj’n u‘ni zla, kr’z my s‘ neklan (am), gosti vit, což se vykládá jako: Zastav své kroky, Tetha (oslovení tehdejšího vůdce Franků, popřípadě západních sousedů obecně) a raději přemýšlej, nezamýšlím na tebe vojnu ani zla, kříži my se neklaníme, hosty vítáme.

[editovat] Seznam vládnoucích Přemyslovců

Bořivoj I. Spytihněv I. Vratislav I. Václav (Svatý) Boleslav I. Ukrutný Boleslav II. Boleslav III. Vladivoj (jeho zařazení k Přemyslovcům je sporné) Jaromír Oldřich Břetislav I. Spytihněv II. Vratislav II. Konrád I. Brněnský Břetislav II.

Bořivoj II. Svatopluk Olomoucký Vladislav I. Soběslav I. Vladislav II. Bedřich Soběslav II. Konrád II. Ota Václav II. (kníže) Jindřich Břetislav Vladislav Jindřich Přemysl Otakar I. Václav I. Přemysl Otakar II. Václav II. Václav III.

[editovat] Přemyslovští vládci (tučně) a někteří potomci

• Bořivoj I.
  • Spytihněv I.
  • Vratislav I.
    • Sv. Václav
    • Boleslav I.
      • Boleslav II.
        • Boleslav III.
        • Jaromír
        • Oldřich
          • Břetislav I.
            • Spytihněv II.
            • Vratislav II.
              • Břetislav II.
              • Bořivoj II.
              • Vladislav I.
                • Vladislav II.
                  • Bedřich
                  • Přemysl Otakar I.
                    • Dagmar Dánská
                    • Václav I.
                      • Přemysl Otakar II.
                        • Mikuláš Opavský
                        • Kunhuta Přemyslovna
                        • Václav II.
                          • Václav III.
                          • Anna Přemyslovna
                          • Eliška Přemyslovna
                    • Anežka Česká
                  • Vladislav Jindřich
                • Děpolt I.
                • Jindřich Přemyslovec
                  • Jindřich Břetislav
              • Soběslav I.
                • Soběslav II.
                • Oldřich
                • Václav II. (kníže)
            • Konrád I. Brněnský
              • Oldřich Brněnský
              • Litold Znojemský
                • Konrád II. Znojemský
                  • Konrád II. Ota
            • Ota I. Olomoucký
              • Svatopluk Olomoucký
              • Ota II. Olomoucký
            • Jaromír (biskup)
      • Doubravka
        • Vladivoj
      • Mlada

[editovat] Přemyslovci-Lucemburkové-Jagellonci-Habsburkové

• Jan Lucemburský+Eliška Přemyslovna
  • Karel IV.
    • Václav IV.
    • Zikmund Lucemburský
      • Alžběta Lucemburská+Albrecht II. Habsburský
        • Ladislav Pohrobek
        • Alžběta Habsburská+Kazimír IV. Jagellonský
          • Vladislav Jagellonský
            • Ludvík Jagellonský
            • Anna Jagellonská+Ferdinand I. Habsburský

[editovat] Podívejte se také na

• Seznam hlav českého státu
• České knížectví
• České království

[editovat] Externí odkazy

• Rodokmen Přemyslovců po Přemysla Otakara I.
• Rodokmen na royal-history
• Umělecké dřevořezby Jarmily Haldové: panovníci českých zemí (po Rudolfa II.)

[editovat] Bibliografie

• TŘEŠTÍK, D.: Počátky Přemyslovců : vstup Čechů do dějin (530–935). Praha: NLN, Nakladatelství Lidové noviny, 1997. 658 s. ISBN 80-7106-138-7.
• KUČERA, Jan P.; KAŠE, J.; ŠAROCHOVÁ, Gabriela V.: České země v evropských dějinách - 1. 1. vyd. Praha, Paseka, 2006. 336 s. 80-7185-791-2.
• ŽEMLIČKA, J.: Čechy v době knížecí 1044–1198. Praha, NLN, 2002. 660 s. ISBN 80-7106-196-4.
• ŽEMLIČKA, J.: Přemyslovci. Jak žili, vládli a umírali. 1. vyd. Praha, NLN, 2005. 504 s. ISBN 80-7106-759-8.
• ŽEMLIČKA, J.: Století posledních Přemyslovců. Praha: 1986.
• VLČEK, E.: Nejstarší Přemyslovci. Atlas kosterních pozůstatků prvních sedmi historicky známých generací Přemyslovců s podrobným komentářem a historickými poznámkami. Vesmír, Praha, 1997.
• GALUŠKA, L.: Uherské Hradiště-Sady. Křesťanské centrum říše velkomoravské. MZM, Brno, 1996.
• KARBUSICKÝ, V.: Báje, mýty, dějiny: nejstarší české pověsti v kontextu evropské kultury. MF, Praha, 1995)

Dynastie vládnoucí v Polsku

Anjouovci | Jagellonci | Piastovci | Přemyslovci | Romanovci | Valois | Vasové | Wettinové

Dynastie Přemyslovců (1300-1306)

Václav I. | Václav II.