Konipas horský
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
 Konipas horský |
||||||||||||||
|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
 Konipas horský
|
||||||||||||||
| Vědecká klasifikace | ||||||||||||||
|
||||||||||||||
|
|
||||||||||||||
| Motacilla cinerea Tunstall, 1771 |
Konipas horský (Motacilla cinerea) je pták velký jako vrabec domácí ale štíhlejší. Na spodní straně těla je sírově žlutý, samec má ve svatebním šatě černé hrdlov v prostém šatě má hrdlo bílé stejně jako samice. Mláďata mají hnědošedá záda a nahnědle žlutou hruď. Od podobného konipase lučního se liší popelavými zády, zřetelně deším ocáskem a odlišným životním prostředím. Často potřásá ocáskem a létá v plochých vlnách.
Hlas - tvrdé „citt citt“ nebo „cecece“ a „sisít“.
Hnízdění - Hnízdí na prudkých potocích, při výtocích rybníků a pod. Je vázán na tekoucí vodu. Hnízdí v dubnu až červenci dvakrát ročně. Hnízdo je kupka vytvočená ze stébel, kořínků a listů, vystlaná srstí, často umístěná v dutinách.
Samice snáší 4 - 6 nažloutlých jemně červenohnědě skvrnitých vajec na kterých sedí oba rodiče po dobu 12 - 14 dnů a mláďata poté krmí též oba riče po dobu 12 - 13 dnů.
Potrava - hmyz.
Konipas horský je částečně tažný pták přezimující většinou v jižní Evropě, v Česku někdy přezimuje i u nezamrzajících tekoucích vod. Ze zimovišt se vrací v březnu a odlétá v září.
