New Immissions/Updates:
boundless - educate - edutalab - empatico - es-ebooks - es16 - fr16 - fsfiles - hesperian - solidaria - wikipediaforschools
- wikipediaforschoolses - wikipediaforschoolsfr - wikipediaforschoolspt - worldmap -

See also: Liber Liber - Libro Parlato - Liber Musica  - Manuzio -  Liber Liber ISO Files - Alphabetical Order - Multivolume ZIP Complete Archive - PDF Files - OGG Music Files -

PROJECT GUTENBERG HTML: Volume I - Volume II - Volume III - Volume IV - Volume V - Volume VI - Volume VII - Volume VIII - Volume IX

Ascolta ""Volevo solo fare un audiolibro"" su Spreaker.
CLASSICISTRANIERI HOME PAGE - YOUTUBE CHANNEL
Privacy Policy Cookie Policy Terms and Conditions
Pěvci - Wikipedie, otevřená encyklopedie

Pěvci

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie

Wikipedie:Jak číst taxobox
Jak číst taxobox

Pěvci


Vědecká klasifikace
Říše: Živočichové (Animalia)
Kmen: Strunatci (Chordata)
Třída: Ptáci (Aves)
Podtřída: Letci (Neognathae)
Řád: Pěvci (Passeriformes)
Podřády
  • křikaví (Tyranni, Suboscines)
  • zpěvní (Passeri, Oscines)


Pěvci jsou největším řádem třídy ptáků, čítají mezi 5200 a 5500 druhy, více než polovina druhů ptáků jsou právě pěvci. Jsou považování za stromové ptáky díky svým nohám uzpůsobeným k sezení i na velmi tenkých větvích. Pro pěvce nejcharakterističtější vlastností je přirozeně zpěv. I díky schopnosti vytvářet složité hlasové projevy, pomocí hlasového orgánu zvaného syrinx, jsou pěvci považováni za nejvyvinutější řád ptáků. Pěvce můžeme potkat na celém světě, ať v poušti tak i v tropickém deštném lese.

[editovat] Charakteristika

Většina druhů tohoto řádu jsou zpěvní ptáci a mají složité svalstvo kontrolující hlasivky.„zpěvný“ orgán, který je pro pěvce typický, se nazývá syrinx.Všichni členové tohoto mají krmivá mláďata.

Řád se dělí na dva podřády, a to na křikavce a na zpěvné. Zpěvní ptáci mají nejlepší kontrolu nad hlasivkami a jsou to opravdoví zpěvní ptácí (ačkoliv někteří, jako například vrána, na to nezní).

Většina pěvců je menší než ostatní druhy třídy ptáků.

[editovat] Původ

Evoluční historie pěvců a vztahy mezi jejich čeleděmi byli až do konce 20. století spíše záhadné. Mnoho čeledí pěvců bylo seskupeno dohromady na základě morfologických podobností o kterých jsme dnes přesvědčeni, že jsou důsledkem konvergentní evoluce a ne blízké genetické příbuznosti. Například „střízlíci“ ze severní polokoule, z Austrálie a z Nového Zélandu jsou si velmi podobní a to jak vzhledem tak chováním a přesto patří do tří různých větví pěvců.

Stále ještě se musí provést velká část výzkumu, ale série biochemických studií odkrývá stalo více informací o původu a evoluci pěvců. Nyní si myslíme že původní pěvci se vyvinuli na Gondwaně přibližně v době kdy se tento jižní superkontinent odlamoval. Nejprve se vyvinuli křikavci až o něco pozdějí se vyvinuli zpěvní ptáci. Jedna z hlavních skupin pěvců, parvřád Passerida, tedy pěvci podobní vrabcům, se objevili jako sesterská skupina parvřádu Corvida (pěvci podobní krkavcovitým) a migrovali na severní polokouli, kde dál pokračoval explozivní vývoj nových druhů. Od té doby proběhlo mnoho promíchání severních druhů s druhy vracejícími se na jih, a jižních druhů migrujících na sever, a tak dále.

[editovat] Systém pěvců

Tučně jsou označeny čeledě, jejichž zástupci se vyskytují i na území ČR.

Podřád: Křikaví (Tyranni)

  • hrčiříkovití (Furnariidae)
  • klouzálkovití (Dendrocolaptidae)
  • kotingovití (Cotingidae)
  • lobošovití (Eurylaimidae)
  • mravenčíkovcovití (Formicariidae)
  • mravenčíkovití (Thamnophilidae)
  • pipulkovití (Pipridae)
  • pitovcovití (Philepittidae)
  • pitovití (Pittidae)
  • pokřovníkovití (Acanthisittidae)
  • štidlákovití (Rhinocryptidae)
  • tyranovití (Tyrannidae)
  • mucholovkovití (Conopophagidae)

Podřád zpěvní (Passeri)

  • astrildovití (Estrildidae)
  • brhlíkovití (Sittidae)
  • brkoslavovití (Bombycillidae)
  • cistovníkovití (Cisticolidae)
  • bylinorubcovití (Phytotomidae)
  • bulbulovití (Pycnonotidae)
  • drongovití (Dicruridae)
  • drozdovití (Turdidae)
  • hedvábníkovití (Hypocolidae)
  • irenovití (Irenidae)
  • konipasovití (Motacillidae)
  • kosíkovití (Orthonychidae)
  • králíčkovití (Regulidae)
  • krkavcovití (Corvidae)
  • kruhoočkovití (Zosteropidae)
  • květozobcovití (Paramythiidae)
  • laločníkovití (Callaeatidae)
  • lejsčíkovití (Petroicidae)
  • lejskovití (Muscicapidae)
  • lemčíkovití(Ptilonorhynchidae)
  • lesňáčkovití(Parulidae)
  • lezčíkovití (Climacteridae)
  • lyrochvostovití (Menuridae)
  • medosavkovití (Meliphagidae)
  • mlynaříkovití (Aegithalidae)
  • modropláštníkovití (Maluridae)
  • moudivláčkovití (Remizidae)
  • ostrozobkovití (Oxyruncidae)
  • pěnicovití (Sylviidae)
  • pěnkavovití (Fringillidae)
  • pěvuškovití (Prunellidae)
  • rajkovití (Paradisaeidae)
  • skorcovití (Cinclidae)
  • skřivanovití (Alaudidae)
  • snovačovití (Ploceidae)
  • strdimilovití (Nectariniidae)
  • strnadovití (Emberizidae)
  • střízlíkovcovití (Pardalotidae)
  • střízlíkovití (Troglodytidae)
  • sýkorčíkovití (Melanocharitidae)
  • sýkorovití (Paridae)
  • šoupálkovití (Certhiidae)
  • špačkovití (Sturnidae)
  • tangarovití (Thraupidae)
  • timáliovcovití (Pomatostomidae)
  • timáliovití (Timaliidae)
  • ťuhýkovití (Laniidae)
  • vangovití (Vangidae)
  • vlaštovkovití(Hirundinidae)
  • vlhovcovití (Icteridae)
  • vrabcovití (Passeridae)
  • vranulovití (Picathartidae)
  • zedníčkovití (Tichodromadidae)
  • zelenáčkovití (Vireonidae)
  • žluvovití (Oriolidae)


Ptáci

Běžci: Tinamy | Nanduové | Pštrosi | Kasuárové | Kiviové

Letci: Vrubozobí | Hrabaví | Tučňáci | Potáplice| Potápky | Trubkonosí| Veslonozí | Brodiví | Plameňáci| Dravci | Perepelové | Krátkokřídlí | Dlouhokřídlí | Stepokurové | Měkkozobí | Papoušci | Kukačky | Sovy | Lelkové | Svišťouni | Srostloprstí | Šplhavci| Trogoni | Myšáci | Pěvci | Kolibříci | Turakové

Static Wikipedia (no images)

aa - ab - af - ak - als - am - an - ang - ar - arc - as - ast - av - ay - az - ba - bar - bat_smg - bcl - be - be_x_old - bg - bh - bi - bm - bn - bo - bpy - br - bs - bug - bxr - ca - cbk_zam - cdo - ce - ceb - ch - cho - chr - chy - co - cr - crh - cs - csb - cu - cv - cy - da - de - diq - dsb - dv - dz - ee - el - eml - en - eo - es - et - eu - ext - fa - ff - fi - fiu_vro - fj - fo - fr - frp - fur - fy - ga - gan - gd - gl - glk - gn - got - gu - gv - ha - hak - haw - he - hi - hif - ho - hr - hsb - ht - hu - hy - hz - ia - id - ie - ig - ii - ik - ilo - io - is - it - iu - ja - jbo - jv - ka - kaa - kab - kg - ki - kj - kk - kl - km - kn - ko - kr - ks - ksh - ku - kv - kw - ky - la - lad - lb - lbe - lg - li - lij - lmo - ln - lo - lt - lv - map_bms - mdf - mg - mh - mi - mk - ml - mn - mo - mr - mt - mus - my - myv - mzn - na - nah - nap - nds - nds_nl - ne - new - ng - nl - nn - no - nov - nrm - nv - ny - oc - om - or - os - pa - pag - pam - pap - pdc - pi - pih - pl - pms - ps - pt - qu - quality - rm - rmy - rn - ro - roa_rup - roa_tara - ru - rw - sa - sah - sc - scn - sco - sd - se - sg - sh - si - simple - sk - sl - sm - sn - so - sr - srn - ss - st - stq - su - sv - sw - szl - ta - te - tet - tg - th - ti - tk - tl - tlh - tn - to - tpi - tr - ts - tt - tum - tw - ty - udm - ug - uk - ur - uz - ve - vec - vi - vls - vo - wa - war - wo - wuu - xal - xh - yi - yo - za - zea - zh - zh_classical - zh_min_nan - zh_yue - zu -

Static Wikipedia 2007 (no images)

aa - ab - af - ak - als - am - an - ang - ar - arc - as - ast - av - ay - az - ba - bar - bat_smg - bcl - be - be_x_old - bg - bh - bi - bm - bn - bo - bpy - br - bs - bug - bxr - ca - cbk_zam - cdo - ce - ceb - ch - cho - chr - chy - co - cr - crh - cs - csb - cu - cv - cy - da - de - diq - dsb - dv - dz - ee - el - eml - en - eo - es - et - eu - ext - fa - ff - fi - fiu_vro - fj - fo - fr - frp - fur - fy - ga - gan - gd - gl - glk - gn - got - gu - gv - ha - hak - haw - he - hi - hif - ho - hr - hsb - ht - hu - hy - hz - ia - id - ie - ig - ii - ik - ilo - io - is - it - iu - ja - jbo - jv - ka - kaa - kab - kg - ki - kj - kk - kl - km - kn - ko - kr - ks - ksh - ku - kv - kw - ky - la - lad - lb - lbe - lg - li - lij - lmo - ln - lo - lt - lv - map_bms - mdf - mg - mh - mi - mk - ml - mn - mo - mr - mt - mus - my - myv - mzn - na - nah - nap - nds - nds_nl - ne - new - ng - nl - nn - no - nov - nrm - nv - ny - oc - om - or - os - pa - pag - pam - pap - pdc - pi - pih - pl - pms - ps - pt - qu - quality - rm - rmy - rn - ro - roa_rup - roa_tara - ru - rw - sa - sah - sc - scn - sco - sd - se - sg - sh - si - simple - sk - sl - sm - sn - so - sr - srn - ss - st - stq - su - sv - sw - szl - ta - te - tet - tg - th - ti - tk - tl - tlh - tn - to - tpi - tr - ts - tt - tum - tw - ty - udm - ug - uk - ur - uz - ve - vec - vi - vls - vo - wa - war - wo - wuu - xal - xh - yi - yo - za - zea - zh - zh_classical - zh_min_nan - zh_yue - zu -

Static Wikipedia 2006 (no images)

aa - ab - af - ak - als - am - an - ang - ar - arc - as - ast - av - ay - az - ba - bar - bat_smg - bcl - be - be_x_old - bg - bh - bi - bm - bn - bo - bpy - br - bs - bug - bxr - ca - cbk_zam - cdo - ce - ceb - ch - cho - chr - chy - co - cr - crh - cs - csb - cu - cv - cy - da - de - diq - dsb - dv - dz - ee - el - eml - eo - es - et - eu - ext - fa - ff - fi - fiu_vro - fj - fo - fr - frp - fur - fy - ga - gan - gd - gl - glk - gn - got - gu - gv - ha - hak - haw - he - hi - hif - ho - hr - hsb - ht - hu - hy - hz - ia - id - ie - ig - ii - ik - ilo - io - is - it - iu - ja - jbo - jv - ka - kaa - kab - kg - ki - kj - kk - kl - km - kn - ko - kr - ks - ksh - ku - kv - kw - ky - la - lad - lb - lbe - lg - li - lij - lmo - ln - lo - lt - lv - map_bms - mdf - mg - mh - mi - mk - ml - mn - mo - mr - mt - mus - my - myv - mzn - na - nah - nap - nds - nds_nl - ne - new - ng - nl - nn - no - nov - nrm - nv - ny - oc - om - or - os - pa - pag - pam - pap - pdc - pi - pih - pl - pms - ps - pt - qu - quality - rm - rmy - rn - ro - roa_rup - roa_tara - ru - rw - sa - sah - sc - scn - sco - sd - se - sg - sh - si - simple - sk - sl - sm - sn - so - sr - srn - ss - st - stq - su - sv - sw - szl - ta - te - tet - tg - th - ti - tk - tl - tlh - tn - to - tpi - tr - ts - tt - tum - tw - ty - udm - ug - uk - ur - uz - ve - vec - vi - vls - vo - wa - war - wo - wuu - xal - xh - yi - yo - za - zea - zh - zh_classical - zh_min_nan - zh_yue - zu

Static Wikipedia February 2008 (no images)

aa - ab - af - ak - als - am - an - ang - ar - arc - as - ast - av - ay - az - ba - bar - bat_smg - bcl - be - be_x_old - bg - bh - bi - bm - bn - bo - bpy - br - bs - bug - bxr - ca - cbk_zam - cdo - ce - ceb - ch - cho - chr - chy - co - cr - crh - cs - csb - cu - cv - cy - da - de - diq - dsb - dv - dz - ee - el - eml - en - eo - es - et - eu - ext - fa - ff - fi - fiu_vro - fj - fo - fr - frp - fur - fy - ga - gan - gd - gl - glk - gn - got - gu - gv - ha - hak - haw - he - hi - hif - ho - hr - hsb - ht - hu - hy - hz - ia - id - ie - ig - ii - ik - ilo - io - is - it - iu - ja - jbo - jv - ka - kaa - kab - kg - ki - kj - kk - kl - km - kn - ko - kr - ks - ksh - ku - kv - kw - ky - la - lad - lb - lbe - lg - li - lij - lmo - ln - lo - lt - lv - map_bms - mdf - mg - mh - mi - mk - ml - mn - mo - mr - mt - mus - my - myv - mzn - na - nah - nap - nds - nds_nl - ne - new - ng - nl - nn - no - nov - nrm - nv - ny - oc - om - or - os - pa - pag - pam - pap - pdc - pi - pih - pl - pms - ps - pt - qu - quality - rm - rmy - rn - ro - roa_rup - roa_tara - ru - rw - sa - sah - sc - scn - sco - sd - se - sg - sh - si - simple - sk - sl - sm - sn - so - sr - srn - ss - st - stq - su - sv - sw - szl - ta - te - tet - tg - th - ti - tk - tl - tlh - tn - to - tpi - tr - ts - tt - tum - tw - ty - udm - ug - uk - ur - uz - ve - vec - vi - vls - vo - wa - war - wo - wuu - xal - xh - yi - yo - za - zea - zh - zh_classical - zh_min_nan - zh_yue - zu