Kostel svatého Salvátora (Praha, Staré Město, Křižovnické náměstí)
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Kostel sv. Salvátora je chrámem největšího pražského sídla jezuitů Klementina, považováný za jednu z nejcennějších raně barokních památek staveb v Praze. Dříve se též jednalo o hlavní jezuitský chrám v Čechách[1]. Jeho průčelí vede na Křižovnické náměstí na Starém Městě.
Tento kostel byl postaven na základech gotického chrámu sv. Klimenta. V dlouhých letech ho postupně budovali Carlo Lurago a Francesco Caratti. V letech 1578-1581 byly položeny základy, poté vzniklo kněžiště a příčná loď. Na začátku 17. století byla vybudována celá trojloď, mramorový portál. Kostel dostal vestavěné empory a štukovou výzdobu. Výstavbu řídil Carlo Lurago. Na konci 40. let 17. století byla nad svatyní zavěšena kopule, zdobená štuky Jana Jiřího Bendla. Věže kostela byly upraveny a navýšeny v roce 1714 architektem Františkem Maximiliánem Kaňkou.[2]
[editovat] Reference
- ↑ Jaroslava Staňková: Praha gotická a barokní, Academia, Praha 2001, ISBN 80-200-0866-7, str. 106-107
- ↑ Eduard Škoda:Pražské svatyně, Libri 2002, Praha, ISBN 80-7277-098-5, str. 243-244